I po čtyřech dnech se tragická událost, při níž v pondělí odpoledne utonuli dva vodáci při sjezdu řeky Bečvy pod splavem zvaným Malý Hověžák, stále skloňuje ve všech pádech. Mezi vodáky i veřejností vyvstává otázka, zda se dva muži středního věku mohli zachránit.

Známý valašský dobrodruh a vodák Ludvík Schmidt zhodnotil kritický splav za velmi nebezpečný.

Hovězský splav na 28 km řeky Bečvy 23. června 2020 v 11.30. Zhruba 19 hodin předtím tu utonuli dva vodáci, které vtáhl proud pod splav. Lodní vak vytáhli hasiči druhý den před polednem.
Fatální chyba utonulých vodáků. Nasedli v Hovězí do lodě příliš blízko splavu

„Je blbě řešený. Pět metrů od hrany je na dně vybetonovaná zábrana, která vrací vodu zpět. Pro neznalé bych natáhl ocelové lano napříč řekou a zavěsil na něj výstražné cedule. Taky myslím, že záchranné lano by tu bylo stoprocentně významnější, než na horním hovězském splavu, kde je,“ řekl.

Tahali jsme dva kluky

Zrádný Malý Hověžák zná z pohledu vodáka i zachránce. „Tahali jsme odtud dva kluky, kteří se topili. Pokud nemáte po ruce záchranné lano, které byste tonoucímu hodili, těžko ho dostanete ven,“ upozornil zkušený matador, který několikrát splavil také divokou řeku Yukon.

Záchranné lano bylo to, co chybělo vodákům v nafukovací kanoi, která se v osudné pondělí plavila na trase z Halenkova do Vsetína. „Smůla byla, že druhá posádka si zapomněla házecí pytlík. To je záchranná pomůcka, kterou by měli zkušení vodáci vozit. To byla asi chyba,“ sdělil Deníku vodák, majitel půjčovny lodí a bývalý člen svazu kánoistů Jan Česnek.

Neměli záchranné lano

Po neštěstí se zkontaktoval se členy druhé posádky. „Říkali, že ti kluci bojovali celkem dlouho. Kdyby tu házečku měli, nebo tam byl záchranný systém, nejspíš by je vytáhli zavčas a mohli je zachránit,“ zauvažoval.

Policejní mluvčí Lenka Javorková v den nehody potvrdila Deníku, že vodáci sháněli lana i po okolních domech.

„Co mě zaráží je, že na velkém hovězském splavu, který je asi o kilometr výš záchranné pomůcky jsou. Je tam záchranná podkova a lano na obou březích. Přitom není tak nebezpečný jako malý Hověžák. To by se mohlo změnit,“ řekl Jan Česnek.

Obec dá podnět na PMO

Změnu zvažuje po pondělní tragédii starosta Hovězí Antonín Koňařík.

„Není to první neštěstí. Už se tu utopili dospělí i děti. Projednáme podání návrhu na Povodí Moravy, ve kterém budeme iniciovat instalování záchranných prvků i k malému splavu, který je nebezpečnější. Na velkém už ho povodí z vlastní iniciativy zabudovalo,“ sdělil Deníku.

Instalace záchranných prvků se podle mluvčího Povodí Moravy (PMO) neřídí žádným zákonem.

„Nepatří to k povinnostem správců toků. Záchranné prvky a informační cedule umísťujeme a udržujeme z vlastních prostředků a pouze z naší dobré vůle,“ vysvětlil Petr Chmelař.

Při výběru jezů spolupracují s vodáky a společně s Českým svazem kanoistů vytipovávají ty nebezpečné. „Hlavními faktory při výběru jsou i vodácké a další rekreační využití vodního toku, či blízkosti jezu,“ přiblížil.

Na seznamu nebyl

Asociace vodní turistiky a sportu v letošním roce sestavila seznam nejproblematičtějších jezů, které představují riziko při provozování vodních sportů a vodáctví.

„Ani jeden z jezů uvedených v seznamu není ve správě Povodí Moravy. Stupeň v Hovězí v tomto seznamu nebyl,“ dodal Chmelař.

Informační cedule a záchranné prvky – podkovy a lana nejsou levná záležitost. Jejich vybudování přijde téměř na třicet tisíc korun. „Od jejich instalace se pravidelně i několikrát ročně setkáváme s vandaly a zloději, kteří záchranné prvky poškozují a kradou. Ročně nás obnovování vyjde na desítky tisíc korun,“ posteskl si mluvčí povodí.

Kritický úsek je nesplavný

V souvislosti s pondělním neštěstím důrazně varoval, že Vsetínská Bečva v úseku od Velkých Karlovic po jez ve Vsetíně (tedy i místo tragédie) nepatří běžně ke splavnému úseku toku.

„Rád bych upozornil, že vstupovat do koryta rozvodněné řeky v době, kdy je vyhlášený i nejnižší stupeň povodňové aktivity nebo v krátké době po povodních představuje obrovské riziko i pro mimořádně zkušené vodáky. Ještě dnes dosahují průtoky v Bečvě i pětinásobku průměrných hodnot, proto upozorňujeme, že není bezpečné sjíždět či vstupovat do koryt vodních toků. Rizikový je i pohyb v bezprostřední blízkosti rozvodněných řek a potoků,“ varoval mluvčí PMO Petr Chmelař.

Sedm nebezpečných jezů na řece Bečvě, které jsou vybavené záchrannými prvky a informačními cedulemi:

Na Rožnovské Bečvě to jsou čtyři jezy:

- Dolní a Střední Solanský na Dolní Bečvě

- Zuberský jez v Rožnově p. R.

- jez Zašová.

Na Vsetínské Bečvě:

- Bradovský jez (velký Hovězský jez)

Na Bečvě pak dva stupně:

- stupeň Juřinka I a Juřinka II

Co je házečka, neboli házecí pytlík?

Házecí pytlík je mnohdy jediná pomůcka, která dostane topícího se vodáka zpod jezu nebo z laguny pod peřejí. Barevné plovoucí lano je připevněné do dna pytlíku, do něhož se skládá. Pytlík je uzavíratelný svorkou na gumovém lanku a na pytlíku i na konci lana jsou držadla. Samotný pytlík je ušitý z jasně žluté, červené nebo jiné výrazně barevné textilie, na které jsou často našité reflexní proužky. Sáček je tedy dobře vidět v téměř každé situaci.

Dno je zpevněné plovoucí pěnou, a tak udržuje pytlík na hladině. Na pytlíku jsou většinou našitá popruhová oka, která ho umožňují připnout na plovací vestu nebo pomocí karabiny k úchytu v lodi.

Plovoucí lano je také dobře vidět. Padne do ruky zachraňovanému vodákovi i zachránci. Může mít například průměr osm milimetrů a nosnost osm set kilogramů. V zátěži se téměř neprotahuje.