"Počasí je zimní, teplota se blíží nule. Jsou tu asi tři centimetry nového sněhu. Fouká docela silný severní vítr, odhaduji 15 až 25 kilometrů v hodině. Takto by mělo vypadat jaro v Krkonoších. V minulosti to bylo normální, až v posledních deseti letech jsou zimy teplejší," řekla v pátek botanička Správy KRNAP Petra Šťastná. Aby se tam vůbec dostali, museli na lyžích.

Pracovníci Správy KRNAP monitorují v Labském dole výšku sněhu, vývoj vrstev sněhu během zimy a jeho vliv na přírodu od poloviny 90. let. Labský důl je jedním z nejfrekventovanějších lavinových území v Česku. Místo, kde se pravidelně v Schustlerově zahrádce měří, je ve výšce asi 1100 metrů a sklon svahu má průměrně zhruba 26 stupňů.

"Za posledních deset let jde v tuto dobu o lehce nadprůměrné množství sněhu, ale z pohledu dlouhodobého měření 30 let v této lokalitě je to spíše průměrný až mírně podprůměrný stav. Byly roky, kdy jsme měřili až do půlky května, ale také, kdy v druhé polovině dubna už tady sníh nebyl. Třeba v roce 2014, 2018 se měřilo jen do konce března," řekla ČTK Šťastná.

Podle ní zimy bohaté na sníh bývaly v Krkonoších pravidelnější před deseti lety. "V letech 2005 a 2006 bylo na této lokalitě v tomto období 140 a 155 centimetrů, v únoru 2005 dokonce přes dva metry, v březnu 2006 195 centimetrů. Naopak v roce 2014 bylo po celou zimu na tomto místě maximálně 40 centimetrů," uvedla.

Pozitivní signál

Poměrně stále ještě slušnou výšku sněhu z letošního dubna považuje za pozitivní signál, podobná situace se sněhem jako v Labském dole je i jinde v Krkonoších. Pokud na jaře sníh odtává pomalu a postupně, snižuje se v Krkonoších deficit vody. "Mohlo by to také částečně snížit dopad sucha poslední dekády na populace vzácných druhů rostlin vázaných na mokřady a jiné povrchové zdroje, záleží však na dalším vývoji počasí," řekla ČTK.

V Krkonoších je lavinová činnost i přes malou nadmořskou výšku a rozlohu poměrně intenzivní, na obou stranách hor je zmapováno přes 100 míst o celkové rozloze 554 hektarů, kde se lze setkat s lavinami. Například to jsou oba svahy Kozích hřbetů, závěr Kotelních a Labských jam, Úpská jáma v Obřím dole, svahy Dlouhého a Modrého dolu, na polské straně Sněžné jámy, Kociol Lomniczki a Bialy Jar. "Někde laviny padají každoročně, jinde až po několika desítkách let, v posledních letech však k intenzivnější lavinové aktivitě přispívají i skialpinisté," uvedla Šťastná.

Laviny jsou v Krkonoších nezastupitelným přírodním činitelem, který významně ovlivňuje rozmanitost hor. Působí jako zahradník a výrazným způsobem modelují tvář hor. Když se lavina utrhne, vyčistí celý svah od vzrostlých stromů a keřů. To vytváří podmínky pro existenci vzácných vysokohorských rostlinných druhů, které potřebují volné prostranství. Laviny také přispívají k existenci Krakonošových zahrádek - botanicky pestrých lokalit na lavinových drahách v závětří ledovcových karů.

V Krkonoších v pátek 23. dubna platil nejnižší první stupeň lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice, na hřebenech hor leželo 80 až 120 centimetrů sněhu, více ho bylo ve žlabech a odtrhových zónách. Lavinové nebezpečí bylo v Krkonoších v končící zimní sezoně poprvé vyhlášeno 4. ledna, od kdy platil první stupeň. Nejvýše - na stupni tři - bylo lavinové nebezpečí v poslední dekádě března.

Přestože se po většinu zimní sezony po horách kvůli vládním epidemickým opatřením pohybovalo jen minimum lidí, v Krkonoších v lavinách letos zahynuli dva lidé. Sedmnáctiletý skialpinista zemřel 15. února v lavině, kterou strhl od Slezského domu do žlabu Úpičky v Obřím dole. V neděli 14. března skončila v lavině v oblasti Mužských kamenů na polské straně hor pětatřicetiletá skialpinistka z Mělnicka. Po převozu do nemocnice zemřela.