Patříte mezi nejmladší včelaře na Litoměřicku. V kolika letech jste s ním začal a s kolika včelstvy jste začínal?
S myšlenkou začít včelařit jsem si pohrával téměř během celého studia na střední škole. Nicméně z vyprávění a čtení literatury o včelaření jsem zjistil, že včelaření je disciplína vyžadující velký časový prostor. Nakonec jsem tedy plnohodnotně začal včelařit až po vykonání maturitní zkoušky v roce 2014, kdy mi bylo čerstvě dvacet let. Tehdy jsem začal se sedmi oddělky, což je mladé rozvíjející se včelstvo. Nepsanou povinností každého včelaře je být členem včelařského svazu ČR. Když se konala první svazová schůze, dal jsem se do řeči se starším párem včelařů, který mi nabídl ke koupi maringotku s patnácti včelstvy, tudíž do své první včelařské zimy jsem vstoupil s 22 včelstvy.

Vzpomenete si, co vás ke včelaření tehdy přivedlo?
Ke včelaření mě dovedl velký cit pro přírodu, už od mala jsem rád trávil čas v krajině a pozoroval. Vzhledem k tomu, že mám zemědělské vzdělání, tak jsem vždy chtěl mít svůj sad, pole, louku. Jenomže dnes aby si člověk mohl koupit kus půdy, tak by musel vyhrát ve sportce. Jedním z východisek, jak se trochu podílet a dotýkat se utváření krajiny, byla možnost začít včelařit. Dalším aspektem byla také touha obohatit lokalitu Držovicka o opylovače.

Kolik máte v současné době včelstev a v jakých lokalitách je máte?
V současné době si držím stav okolo padesáti včelstev, nicméně s přesností to v tento čas nelze úplně přesně říct, protože panuje období, kdy včelstva ještě odpočívají. Když jsem hodně zvědavý, tak si přiložím ucho k úlu a poslechnu, zda včelky bzučí. Včelstva mám umístěné ve dvou lokalitách. První stanoviště je provozováno v třešňovém sadu, zhruba pět set metrů od Držovic. Druhé stanoviště je v přírodě u Lhotska na úpatí Sedla.

Schytáte občas nějaké to žihadlo?
V minulosti bylo celkem běžné, že jsem při každém zásahu schytal i deset žihadel. S postupem času jsem už nechtěl podstupovat tu bolest při vniknutí žihadla, tak jsem se lépe vyzbrojil profesionálním oblečením. Jedná se o klobouk se sítí, který je sešitý s trikem s dlouhými rukávy. Dalším pokrokem je, že si šlechtím hodná včelstva, která nejsou tolik agresivní.

Kde se dá váš med sehnat? V supermarketu si ho asi nekoupíme?
Jednou z možností je koupit med u nás ve Svobodné Vsi kousek od Úštěka. Další možností přiblížení našich medů lidem jsou jarmarky pořádané v Úštěku.

Jak velká je vaše roční produkce medu? Dokážete uspokojit poptávku?
Snůška medu je vždy závislá na průběhu počasí daného roku. Když bych měl shrnout průběh počasí v roce 2019, tak z počátku vše probíhalo standardně, duben byl nadprůměrně teplý a suchý, což včelám vyhovovalo. S příchodem května se počasí obrátilo a prudké ochlazení způsobilo, že včely ani nevylétávaly z úlu. Tím jak včely nevylétávaly a nenosily snůšku, tak spotřebovávaly zásoby, které nanosily v průběhu dubna. Myslím si, že když včelaři nevyjde počasí v těchto jarních klíčových měsících, tak nemá šanci tuto ztrátu dohnat. Od roku 2015 bylo mým cílem oslovovat a hledat novou klientelu na můj med, nicméně nyní už větší poptávky musím odmítat. Med mám na naplánované akce, jednou z nejbližších je Velikonoční jarmark v Úštěku.

Plánujete do budoucna rozšíření včelstev?
Vzhledem k tomu jak je včelaření hodně časově náročné, tak se chci ustálit na počtu do šedesáti včelstev. Nejhorší je podělit svůj čas, který rád věnuji rodině, práci, škole a přátelům. Obdivuji včelaře, kteří vsadili na obživu včelařením, protože je to obživa spjatá s živým a velmi choulostivým organismem.

Ilustrační foto - uzavírka.
Nerudovu a Nezvalovu ulici v Litoměřicích čeká od pondělí rekonstrukce

Co je na včelaření nejtěžší? Lze se s ním v dnešní době uživit?
Jednou z nejsložitějších věcí u včelaření je plánování a rozhodování, kdy a jakou operaci provést. Nikdy není každý rok stejný, i když si dělám záznamy, co kdy provádím se včelami, tak téměř každý rok je výchylka. Pro mne osobně je nejtěžší období od půlky dubna do konce srpna. V dubnu se věnuji poskytnutí místa včelám, tím že se přidává třetí nástavek medník. V druhé polovině května je první medobraní, které je velmi složité na naplánování. Důležitým faktorem je obsah vody v medu, což je u prvního vytáčení alfa omega. Kolikrát se stalo, že jsme museli vytáčení odložit z důvodu většího obsahu vody. Obsah vody by neměl být větší jak 15 procent. Dalším úkolem je hlídat sílu a prostor včelstva, protože když včely mají málo místa, dělnice nachystají matečníky a matka naklade vajíčka, pak hrozí vyrojení včelstva. V průběhu června a července proběhne ještě další vytáčení. Začátkem srpna se včely kontrolují jestli ploduje matka a jsou dostatečně silné, pomalu probíhá příprava na zimní odpočinek. V přírodě už kvete nebo dokvétá velmi malé procento flóry.

Je chov včel náročný i po finanční stránce? Vyplatí se?
Je spousta koníčků, které každý z nás může provozovat. Pro mě osobně se stalo včelaření koníčkem. Každý koníček vyžaduje na počátku investici, která se mu v budoucnu odvděčí na jeho psychické a fyzické pohodě. Když jsem začínal se včelařením, tak náklady představovaly poměrně velkou položku. Bylo třeba pořídit například nové úly, barvy a ošetření úlů nebo nový nerezový medomet. Nicméně naštěstí je to právě ten koníček, který je schopen i trochu těch finančních výdajů navrátit.

Co byste doporučil začínajícím včelařům?
To je velmi důležitá otázka. Ať si každý kdo chce začít včelařit, řekne sám sobě, jak to myslí vážně. Dnes se člověk nadchne do věcí rychle a bez promyšlení. Začínajícím včelařům bych doporučil, ať zváží svůj zdravotní stav, aby nebyli alergičtí na žihadlo. Dále umístění včelstev, dostupnost stanoviště. Čas, který jsou ochotni věnovat včelám, přípravám rámečků a dalšího.

V supermarketech je nabídka nejrůznějších medů poměrně velká. Jaký je rozdíl mezi tím od malého včelaře a tím z velkoobchodu?
V řetězcích jsou medy nejrůznějších značek a nejrůznějších balení. Zákazník by si měl přečíst etiketu, odkud med pochází. Dost často se jedná o směs medů z různých částí světa. Hlavním rozdílem je, že když zakoupíte tekutý med z velkoobchodního řetězce, tak bude trvat velmi dlouho, než vám ztuhne. A takzvaná krystalizace medu je přirozený proces a je tudíž projevem kvality medu. Když otočíte sklenici s medem, dnem vzhůru, tak bublina, která sklenicí prochází, by měla pomalu stoupat vzhůru. Pokud proletí, je velmi pravděpodobné, že je med naředěný. Ukazatelem kvality by měla být i cena.

Vy nabízíte zákazníkům jak lesní, tak i květový med. Který je mezi nimi oblíbenější?
Jednu věc, kterou říkám i zákazníkům na jarmarku. Je důležité, abyste med ochutnali. Protože každý člověk preferuje jinou chuť. Med květový se liší chutí podle skladby květů. Z květnového vytáčení máme med květový z třešňového kvítí. A to mám vypozorováno, že tento med preferují kojící maminky a děti (med je voňavý a ovocný). Lesní med neboli medovicový je velice specifický svou barvou a chutí. A možná pro tuto odlišnost je u lidí tak oblíbený. Je to vlajková loď v našem sortimentu.

A který z těchto dvou medů byste spíše doporučil? Jak se mezi sebou liší?
Jak už jsem říkal, vždy záleží na chuti zákazníka. Obecně vzato med květový obsahuje vícero pylu, tudíž je nutričně bohatší. Med lesní obsahuje medovici, kterou produkují mšice (odtud ta specifická „pikantní“ chuť). Má vyšší elektrickou vodivost, tím pádem obsahuje více minerálních látek. Med lesní vám oproti květovému medu, který ztuhne většinou do dvou měsíců, bude tuhnout déle.

Kamil Valenta
• Věk: 25 let
• Vzdělání: Středoškolské: obor agropodnikání. Vysokoškolské: obor rostlinná produkce.
• Záliby: myslivost, zemědělství

Ilustrační foto.
Týrání zvířat na severu: Veterina loni řešila upálené kuře i množírny