Diskusi otevřeli zastupitelé ze sdružení Pro Znojmo. „Hraniční kontroly na Hatích při vycestování z České republiky jsou i nadále očividně důkladné. Jak dlouho ještě? Přitom v Rakousku i na Moravě je epidemiologická situace obdobně uspokojivá. To cesta do Prahy je větším rizikem,“ uvedl zastupitel Jiří Kacetl s tím, že například v pondělí kolem osmé hodiny ranní měřila kolona čekajících aut dva kilometry.

Otevření dalších možností cestování požadují i představitelé kraje. Na Znojemsku chtějí od 18. května obnovení železničního spojení Znojma s Retzem i autobusové linky do Laa an der Thaya. „Jen na střední hotelové škole studuje 150 studentů ubytovaných ve Znojmě a okolí. Škola je už týden otevřená pro třetí ročníky a pro maturanty. Aby se do školy dostali, museli si sami uhradit testy na COVID-19 a do školy některé z nich vozí rodiče automobily. Od 18. května se výuka pravděpodobně otevře pro další studenty. Mnoho lidí by samozřejmě využilo linku Znojmo – Retz i pro dopravu do zaměstnání v Dolním Rakousku a ve Vídni,“ shrnul důvody pro snahu obnovit veřejnou přeshraniční dopravu radní Roman Hanák. Jak dodal, obrátil se proto na ministerstvo vnitra s žádostí o povolení obnovy vlakové linky k 18. květnu.

Kacetl označil obnovu spojení alespoň v sousedních pohraničních regionech za vhodný počáteční kompromis. „Mohl by to být takzvaný malý pohraniční styk a fungovat jako za první republiky pro lidi do padesáti kilometrů od hranic. Komplikacím na hranicích by tako skutečně mohlo napomoci obnovení vlakové dopravy, proto tento návrh podporuji,“ dodal Kacetl. Až praxe podle něj ukáže, jak budou vypadat hraniční kontroly právě ve vlacích.

Srovnání s cestou do Prahy se nelíbí Liborovi Šturcovi ze Znojma, který dlouhodobě žije a pracuje právě v Praze. „Chápu, že omezení a kontroly na hranicích jsou hodně iritující a osobně jsem také pro maximální uvolnění pohybu. Nicméně bych si dovolil zeptat se, proč uvádíte ty podivné argumenty s Prahou? Cesta do Vídně prosím není větším rizikem? Zvláště když Vídeň, hodinu cesty od Znojma, k dnešnímu dni vykazuje 2 540 nakažených a Praha, tři hodiny cesty od Znojma, 1 754 nakažených osob?“ ptal se Šturc.

Počty nakažených vnímají lidé z Pro Znojmo jako zkreslující. „Čísla celého Dolního Rakouska situaci zkreslují, stejně jako u nás čísla Jihomoravský kraj není celá jižní Morava. Neobsahuje třeba Jemnicko či Dačicko a Slavonicko,“ reagoval Kacetl.

Běžní lidé, kteří do Rakouska jezdí za prací, vnímají spíš praktickou stránku věci. „Na rakouské straně jsou kontroly dokonce ještě i přísnější než u nás. Například nám měří nám teplotu. Ale chtějí po nás jen jeden formulář, tedy potvrzení o zaměstnání a samotná kontrola zabere polovinu času než na české straně,“ svěřil se Jan Petrovka.

Největší problém na obou stranách je podle řidičů jen jeden jízdní pruh pro nákladní i osobní dopravu. Právě proto mohou vznikat velmi dlouhé kolony aut.

Někteří lidé se obávají kontrol při cestě do práce do obchodů na moravské straně hranice. „Osobně lituji lidi pracující na Freeportu. To budou jezdit do práce v sedm aby tam do deseti na otvíračku dorazili,“ konstatovala Alexandra Havlíková-Hájková.

Před pondělním otevřením nákupních center rozptyloval obavy zaměstnanců i zájemců o nákupy policejní mluvčí Pavel Šváb. „Až na výjimku, kdy na začátku vládního opatření byly policejní kontroly v prostoru bývalé celnice, provádíme nyní kontroly až za Freeportem a dalšími obchody. Z tohoto pohledu jsou obavy lidí z kontrol zbytečné,“ řekl Deníku Rovnost Šváb.

Jak se bude situace na hranicích vyvíjet, není v tuto chvíli jasné. Už počátkem dubna však skupinka znojemských zastupitelů žádala otevřeným dopisem ministra vnitra Jana Hamáčka o uvolnění opatření. Zatím zůstávají bez odpovědi. V první květnový den iniciátoři výzvy uspořádali malý happening s kolegy z blízkého Retzu na hraničním mostě přes Dyji v Hardeggu.

Problém vnímá i starosta Znojma Jan Grois. Jak před časem sdělil, žádal svého stranického kolegu Jana Hamáčka o zmírnění opatření na hranicích. „Měl jsem o pendlerech několik telefonických hovorů s ministrem zahraničí. Poprosil jsem ho, aby se zkusili s ostatními státy dohodnout a sjednotili opatření na hranicích,“ informoval Grois.

Koncem dubna o témže mluvil s hejtmanem Jihomoravského kraje. „Hejtman rovněž podporuje pružnější režim na hranicích. Bude o tom znovu jednat vláda. Údajně by mělo dojít k rozvolnění podmínek v okruhu do třiceti kilometrů od hranic. Uvidíme,“ sdělil 30. dubna Grois na sociální síti.

Třicetikilometrový limit ovšem mnoha lidem nestačí. „Já pracuji u Vídně. Prostě pendleři mají smůlu. Nevím, komu vadí. Je to nešťastná situace a v příhraniční je nás spousta. Jsme normální pracující lidé. Ale prostě nám to vláda velmi ztěžuje,“ posteskla si Magdalena Jakubcová.

Další lidé volají o bezlimitním pohybu za prací do ciziny. „Ale hlavně je to protiústavní. Nikdo lidem nesmí zakázat jezdit pracovat, i když jezdíte za hranice. Ani když je vyhlášen nouzový stav. Navíc máte platit za to, abyste si mohli vydělávat? Vždyť je to absolutně zcestné a nelogické,“ dodala Veronika Pokorná.