Psal se červen roku 2016 a český tým sváděl boje na mistrovství Evropy ve Francii. Mančaft kouče Pavla Vrby na úvod turnaje podlehl Španělsku 0:1. Pokud chtěl ve skupině D zamíchat postupovými kartami, musel v další bitvě proti Chorvatsku bezpodmínečně bodovat.

ČR - Chorvatsko (17. 6. 2016) 2:2 (76. Škoda, 89. Necid - 37. Perišič, 59. Rakitič). Diváci: 40.000. 

Sestava: Čech - Kadeřábek, Sivok, Hubník, Limberský - Plašil (Necid), Darida, Skalák (Šural), Rosický, Krejčí - Lafata (Škoda). 

Českou defenzivu tehdy řídilo stoperské duo Tomáš Sivok – Roman Hubník. A oba zadáci jen smutně koukali, jak jim (a Petru Čechovi) Perišič střílí z levé strany v 37. minutě první gól.

Akcie na úspěch ještě výrazněji klesly půl hodiny před koncem. Rakitič totiž přehodil Petra Čecha a Chorvaté vedli 2:0. Na podprůměrně hrající partu kolem Tomáše Rosického by si v tu chvíli vsadil málokdo.

Pomohli chuligáni

Jenže Češi se z posledních sil vzepřeli a dokázali vyrovnat. Milan Škoda v 67. minutě vystřídal na hrotu Davida Lafatu a zanedlouho hlavou snížil na rozdíl jedné branky.

Luka Modrič je národním hrdinou. Jeho příběh inspiruje tisíce chorvatských dětí.
Utíkal před válkou, hrál mezi bombami. I proto je Modrič národním hrdinou

V závěru základní hrací doby pak Chorvaté nešikovně zahráli ve vápně rukou a Tomáš Necid nabídnutou penaltu proměnil pumelicí pod břevno. Češi tak (alespoň nakrátko) vstali z mrtvých a konečná remíza 2:2 dávala naději na postup.

„První půle byla špatná, nebylo tam vůbec nic. Když jsme snížili, všichni jsme cítili, že ještě máme šanci. Proto jsem ještě vybláznil fanoušky, aby nám pomohli. Bylo tam krásné spojení, moc nám pomohli,“ popisoval tehdy Tomáš Rosický, který si v bláznivém duelu pochroumal zadní stehenní sval, čímž pro něj účast na Euru skončila.

Zdroj: Youtube

„Rval jsem se, co to šlo, abychom měli aspoň bod, a zaplatil jsem za to. Obětoval jsem se a udělal všechno pro to, abychom zůstávali ve hře o osmifinále,“ dodal Rosický.

Nutno podotknout, že vítr z plachet chorvatskému korábu sebrali i jeho vlastní neukáznění fanoušci, kvůli kterým se několikrát přerušovalo.   

Turecko? Marná snaha

Jenže remíza nakonec byla k ničemu. Češi v rozhodujícím utkání podlehli Turecku 0:2 a s jediným bodem ukončili šampionát už ve skupině. Navíc s vizitkou jednoho z nejslabších celků na turnaji.

„Jsem velice zklamaný, protože jsme nepostoupili, i když jsme to měli ve vlastních rukách. Nezvládli jsme to. Na druhou stranu nám to otevřelo oči, protože třeba tempo hry je jiné než v soutěžích, kde hrají naši hráči,“ řekl po nezdaru trenér Pavel Vrba a ujistil, že chce u reprezentace zůstat. Nestalo se tak, Vrba si to po mistrovství Evropy namířil do Ruska.

Ještě podotkněme, že v pátek se Češi utkají proti Chorvatsku počtvrté v historii. V předchozích třech utkáních bral národní tým dvě remízy a jednu porážku, na premiérový triumf tak stále čeká.

Česká radost po gólu Patrika Schicka.
Čelůstka před Chorvatskem zmiňuje písničku a nabádá: Nesmíme ulítnout

Poprvé se tým se lvem na hrudi utkal s Chorvatskem 12. prosince 1996 v rámci Poháru Hassana II, remízu 1:1 zařídil Radek Drulák.

9. února 2011 přišel na řadu druhý vzájemný souboj, Chorvaté v Pule vyhráli v rámci přátelského střetnutí 4:2, o české góly se postarali Tomáš Sivok a Tomáš Rosický.

Další zápas s Chorvatskem byl výše zmíněný z Eura 2016. Další proběhne už v pátek. Pět let a jeden den od toho posledního.