Prvního května 2004 rozšířila Česká republika mapu evropského společenství a připojila se mezi státy Evropské unie. Přístup ke společné politice a pravidlům dal popud ke vzniku lidové tvořivosti obyvatel i politiků, kteří během následujících dekád šířili i různé fámy nebo překrucovali fakta.

Tvrzení: Evropská unie znevýhodňuje naše zemědělce

Kde se tvrzení vzalo

Názory, že členství v Evropské unii znevýhodní tuzemské zemědělce, se objevují už od roku 2004, kdy Česko rozšířilo mapu států EU. Už tehdy panovaly obavy, jak se bude dařit tradiční plodině - cukrové řepě, protože v evropském společenství začal platit nový Tržní řád pro cukr EU, který určoval, kolik cukru mohou státy vyrobit. Už Československo přitom bylo cukerná velmoc a tato plodina se udržela u zemědělců i po rocích 1948 a 1989.

Reforma unijního trhu ale s pěstováním cukrovky zamávala, cukrovary krachovaly a najednou v Česku cukr chyběl a musel se začít dovážet. „Cukr extrémně podražil. Meziročně cena stoupla až o sedmdesát procent. Navíc se na zdejším trhu špatně shání,“ uvedla v roce 2011 k důvodům nedostatku cukru tehdejší mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Problémy se po vstupu do Unie objevily také v zaměstnanosti. V roce 2007 Agrární komora ČR potvrdila, že během tří let přišlo české zemědělství o dvacet tisíc zaměstnanců. Především kvůli klesající zemědělské produkci.

Těchto témat se brzy chytli politici, kteří často pomyslně bojovali s evropským zemědělským diktátem. Kritikou nikdy nešetřil především Tomio Okamura, lídr SPD. „Evropská unie zničila české zemědělství. Zemědělci ze Západu dostávají mnohem větší dotace a srovnatelné západní země produkují mnohem více potravin a z nás vytvořili závislou kolonii,“ zmínil v roce 2021.

Názory, že EU tuzemské zemědělce zlikviduje, začaly být slyšet také v souvislosti s přijetím Společné evropské zemědělské politiky, která má pomoct dosáhnout cíle stanovené v Zelené dohodě pro Evropu (Green Dealu). Proti ní v loňském roce i letos vyjeli opakovaně zemědělci z celé republiky na traktorech protestovat do Prahy.

Jak je to doopravdy?

Společná zemědělská politika EU platí pro všechny státy EU. Každá ekonomika je to na tom ale jinak. Jak se promítají tato pravidla v Česku, napoví tvrdá data. Podle údajů Českého statistického úřadu v roce 2004 dosáhl podnikatelský zisk objemu 8,58 miliard korun. V roce 2023 to bylo 8,7 miliard korun, o šedesát procent méně než v roce 2022. „Propadli jsme se na úroveň roku 2019. Stejná úroveň zisku byla i v roce 2004, kdy jsme vstupovali do EU,“ okomentoval předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Před vstupem do EU podle něj bylo zemědělství ztrátové.

Jako důvody svaz označil stoupající ceny energií, klesající ceny komodit nebo vysoké ceny hnojiv. To všechno ovlivnila jak válka na Ukrajině, tak i politika Evropské unie. Kvůli nárokům na podmínky chovu se třeba chová méně dobytka, prasat.

Jenže čeští zemědělci taky pobírali dotace. Jen loni přiteklo z unijních struktur do Česka 32 miliard korun, za roky 2014 až 2020 to bylo 3,5 miliardy eur.

Podle prezidenta Agrární komory České republiky Jana Doležala zatím česká politická reprezentace v europarlamentu k tématu blízko neměla. „Je důležité, aby o evropské zemědělské politice, která se následně propisuje do evropské i národní legislativy, nerozhodovali politici jen tak od stolu, ale aby skutečně stáli za zemědělci,“ zmínil pro Deník.

Spíš než evropská pravidla ale podle něj vytváří nerovnosti vnitřní politika. „Nastavení evropské legislativy je jedna věc, ale její překlopení do národních zákonů je věc druhá a bohužel je v tomto ohledu Česká republika leckdy ‚papežštější než papež‘,“ zmínil.

Stát například zadělal tuzemským drůbežářům na komplikace dřív než ve zbytku EU ohledně rušení klecových chovů nosnic. Na evropské úrovni se zákaz teprve bude řešit, v Česku začne platit od roku 2027. „To samé platí o omezení velikosti jedné plodiny na dílu půdního bloku na třicet hektarů. To musí dodržovat žadatelé o základní platbu již od roku 2017, zatímco některé členské státy zavedly toto omezení až v rámci nadstavbové ekoplatby od roku 2023,“ doplnil Doležal.

Verdikt Deníku: Polopravda