Nového trenéra Slezanů čeká už v neděli ostrá premiéra proti silnému Žižkovu, známý motivátor „Franz“ se však této výzvy nebojí. „Hráči šlapou a je vidět, že chtějí. Teď jde jen o to přenést pozitiva z tréninku i na hřiště,“ řekl pro Deník bývalý kouč Plzně, Sparty, Slavie či Karviné, kterou vedl ještě v minulé sezoně.
Hrála skutečnost, že jste v nedaleké Karviné působil, nějakou roli ve vašem rozhodování?
Nad nabídkou Třince jsem neváhal. Vedl jsem Karvinou a několikrát jsem na Třinci byl. Znám to tady a vím, o co jde. Hrál jsem proti Třinci přátelák a vím, do čeho jsem šel. Sice jsem dříve ten tým dominantně nesledoval, ale vím, že mají dobré zázemí, dobré podmínky a žádné finanční problémy, což je dnes důležité. Když člověk přichází do stabilního klubu, tak se od toho může odpíchnout tam, kam chceme.
V Třinci jste zatím jen krátce. V jakém rozpoložení jste tým našel?
Je důležité udělat si obrázek o týmu, který není v nejlepší pohodě. Poslední místo a celková bilance je nepříjemná a frustrující, což je na hráčích vidět. Mým úkolem je zvednout to hlavně psychicky, což je nejdůležitější. Snad se nám to podaří, proto jsem tady.
Třinec v létě posiloval, výsledky se ale zatím nedostavily. Jste s týmem spokojený?
Tým není špatný, ale potřeboval by i doplnit. Jedna věc jsou výsledky a druhá to, že vážně nejsou špatní. Ale asi až první zápas ukáže realitu, která tady je. Na hodnocení potřebuju ještě čas, nedá se hned mávnout kouzelným proutkem. Na práci bude potřeba trpělivost a klid, abychom tomu mohli dát ten správný směr a aby si hráči věřili. Jejich největším problémem je psychika, kterou mají narušenou. Protože když nejde hlava, tak nejde nic. Musí si uvědomit, že základem je srdce, že musí táhnout za jeden provaz. Vyhráváme i prohráváme spolu.
Zvažoval jste třineckou nabídku dlouho?
Situace je taková, jaká je. Neváhal jsem ani minutu. Nabídka byla fajn, Karla Kulu znám a jsme na stejné vlně. Taky byl v Německu a fotbal vidí úplně stejně jako já. To je ten předpoklad, proč jsem tady. Jsem realista a nestavím vzdušné zámky, nebojím se toho, že jsem v posledním týmu druhé ligy. Udělám maximum pro to, abych Třinci pomohl. Místní region už znám, poznal jsem místní lidi a vím, jakými jsou nadšenci pro fotbal. To mi imponuje, mám rád zapálené lidi, jako jsem já.
Připravil jste si pro hráče nějakou speciální motivaci?
To se nedá připravit, to musí jít z vás. Já si nic připravovat nepotřebuju, je to ve mně. Vím, co mám dělat a vím, co je třeba, aby se kluci nakopli. Jedna věc je ale trenér s realizačním týmem a druhá jsou hráči. Ti jsou rozhodující, to je základ číslo jedna.
Už v sobotu vás čeká Žižkov. Věříte si na ně?
Kdybychom si nevěřili, tak můžeme zůstat rovnou doma. Je to o hlavě. Pokud tam někdo pojede s tím, že je to ztracené, tak tam ani jezdit nemusí. Pojedeme uhrát co nejlepší výsledek a porvat se o body. Chceme se dobře prezentovat, nemáme totiž co ztratit a můžeme jen získat. Bude to však těžké, Žižkov je jeden z kandidátů na postup. Máme respekt, to ale neznamená, že máme strach.
