Fotbalový klub z Orlové aktuálně vzpomíná na lepší časy, ale snaží se, aby se jim zase přiblížil. Orlovská Slavia doplatila na poslední, kvůli koronaviru nedohranou sezonu tím, že nedostala šanci zabojovat o postup do krajského přeboru.

„Koronavirus nás poněkud zastavil v rozletu, protože jsme byli v tabulce druzí a připravovali se na útok k postupu do kraje. V nové sezoně ale nebudeme tlačit na pilu. Vyhodnotili jsme si to tak, že je lepší vychovat si mládež a s ní zkusit časem zabojovat o postup,“ objasňuje současný postoj vedení klubu předseda Slavie Jaroslav Jurček.

Vsadí na vlastní odchovance

Manažer klubu Bronislav Schimke se přidává. „Naši mladí kluci jsou příslibem, každým tréninkem rostou. Trenér Divina je úspěšně začleňuje do týmu. Naše vize je obklopit osu mužstva vlastními odchovanci a netahat sem zbytečně moc hráčů odjinud. Doba tomu vůbec nenahrává,“ přibližuje Schimke „úsporný režim“, na který najíždí většina klubů v republice. Tedy těch, které ekonomické problémy nesešrotovaly.

„Můžeme říct, že díky podpoře města jsme na tom stabilizovaně, nikomu nic nedlužíme, snažíme se každému vyhovět. Nejsme ligová úroveň, ale na tu krajskou to stačí a funguje nám to,“ vysvětluje Schimke.

„Díky městu může náš klub hráčům nabídnout dobré zázemí pro fotbalový rozvoj. Je tady umělka, samozřejmě přírodní tráva, rodiče neplatí dětem nehorázné příspěvky jako jinde. Máme teď v přípravce spoustu malých dětí a je radost je sledovat. Děláme teď u nejmenších ve školce s kolegou Martinem Velkým a sám vidím, jak se dětem trenéři přes Městský sportovní klub věnují. Základna se začíná navyšovat,“ pochvaluje si Jurček spolupráci s MSK Orlová, který ve městě zastřešuje více sportů.

Areál by potřeboval rekonstrukci

To ale neznamená, že je v Orlové vše růžové. I na nedostatky je třeba upozornit. „Problém je, že sportovní areál je pěkný, nicméně sám fotbalový stadion jako takový, který byl postaven někdy v roce 1970 v rámci akce Z, nebyl od té doby zásadně rekonstruován. Byla provedena jen jedna zpackaná oprava, která nám nedala dohromady nic a stadion neodpovídá poměrům 21. století,“ upozornil za všechny v klubu Schimke.

Slavia Orlová.Zdroj: Deník

Co vadí především? „Každý vidí, že hlediště je daleko od hřiště. Jsou zde obrovské výběhové plochy, které by se daly využít jinak. Na městě je už podáno pět investičních záměrů, mezi nimi třeba posunutí fotbalového hřiště blíž k tribuně, čímž by se vytvořil kontakt s diváky a prostor pro vytvoření druhého tréninkového hřiště, například pro mládež, které by se zde krásně vešlo. Rádi bychom, aby se to zmodernizovalo tak, abychom i divákům nabídli určitý komfort, jelikož sledovat fotbal z dálky na rozpadající se tribuně, to k nám diváky nepřitáhne,“ poznamenal Schimke.

Kdy by se tedy plány na zvelebení areálu mohly realizovat? „Zatím jsme jen u slibů. Je jasné, že bez pomoci města se nehneme. My nejsme majiteli, to je město, které ovšem propůjčilo areál do užívání Službám města Orlové (SMO), které však na zvelebování, natož zásadní rekonstrukci, údajně nemají peníze. A to, že fotbalové hřiště vypadá pořád dobře, je zásluha několika jedinců, trávníkářů SMO, kteří se o něj příkladně starají a udržují ho ve velmi dobré kondici,“ upozorňuje Schimke.

Jurček se přidává. „Potřebujeme vylepšit i budovu, sprchy, kabiny. Chce to ovšem místo slibů nabídnout řešení úprav stadionu. Třeba o zavlažování máme zažádáno snad patnáct let a pořád se nic neděje,“ krčí rameny.

Za příklad, že když se něco chce, tak to jde, dává přilehlý sport bar, který je součástí objektu. Nová fasáda, podlaha, tématicky zařízený interiér. Člověka přijíždějícího do areálu nový vzhled okamžitě upoutá. „Je to za tu dobu, co zde jsem, první provozovna, která chce spolupracovat se sportovci. Soukromník dokáže zvelebit i objekt, který má jen v nájmu, ale stojí to za to. Konečně tady máme důstojné prostředí pro sportovní areál,“ pochvaluje si Jurček.

Přípravné fotbalové utkání Orlová - Bílovec (v černém) 0:4.Zdroj: Tadeáš Bednarz

Ideální je krajský přebor

Co se týče hráčského kádru, jsou v Orlové spokojeni. Až na poslední událost, kdy přišli o nejtalentovanějšího místního hráče za poslední dobu Dominika Rentu. „Frnknul nám do Věřňovic, které nás o tom vůbec neinformovaly. I tak jsem mu ale popřál hodně štěstí, a řekl mu, že dveře má u nás stále otevřené. Přístup Věřňovic mě ale zklamal, tohle se nedělá,“ podotkl Jaroslav Jurček.

Je přirozené, že Orlová plní roli zásobárny okolních klubů. „Když se někdo objeví, sáhne po něm Karviná, Vítkovice, Baník. Ale ti se s námi vždy slušně domluví,“ uznává.

I Jurček vzpomíná na dobu nedávno minulou, kdy se v Orlové kopala MSFL. „Krásná soutěž, ale pro Orlovany asi moc vysoká, od té doby na fotbal nechodí a sedí doma. Pocítil to i hokej, na který chodilo dva tisíce lidí. Teď ani ne čtyři stovky. Pro nás je ideální soutěží kraj. není to tak nákladné a zahrajete si několik derby zápasů, na které lidé přijdou. I proto usilujeme o to, abychom se tam vrátili,“ nastínil plány Orlové Jaroslav Jurček.

Aleš Věčorek: Končit v nedohrané sezoně jsem nechtěl

Zkušený Aleš Věčorek funguje v orlovském týmu jako prodloužená ruka trenéra Diviny na hřišti. Když trenér potřebuje, vezme za něj i trénink. „Jsem tady nejstarší, už se pomalu připravuji na novou roli,“ usmívá se třiačtyřicetiletý Věčorek, který už s fotbalem chtěl skončit.

„Plánoval jsem to v minulé sezoně. Vysnil jsem si, že bych se rád loučil postupem, koronavirus to ale stopnul a mně se takhle končit nechce, takže budu pokračovat. Asi. Bude záležet i na zdraví,“ připouští Věčorek, který by mohl víc než polovině mančaftu dělat tátu.

I on litoval poslední nedohrané sezony. „Šance byla, ztráceli jsme jen šest bodů na Petřvald na Moravě a měli i dobrý los. Škoda. Pokusíme se o postup v nové sezoně,“ slibuje orlovský patriot, který fotbal hraje od svých pěti let.

„Skoro pořád hraji doma v Orlové. Když jsem se vrátil po vojně domů, začal jsem na Baníku Fučíku, pak jsem šel do Albrechtic, kde jsem strávil šest pěkných sezon. Postup jsme sice nevybojovali, ale hráli jsme špičku soutěže, navíc tam bylo příjemné prostředí,“ vybavuje si.

Pak se Věčorek vrátil pomoct k postupu své Orlové. „Když se spadlo z kraje, my starší jsme to vnímali tak, že se musíme pokusit klubu pomoct zase nahoru. Vždyť se tady hrála i MSFL a dlouho divize,“ připomíná.

Na divizi ještě stačil, třetí liga už je ale o něčem jiném. „Takové ambice v pětatřiceti letech jsem už nemohl mít,“ byl Věčorek realista. „Přišli mladí koně z Ostravy, Vítkovic, na to už jsem neměl. Ale fotbal mě baví furt, proto jsem u něj tak dlouho vydržel. Je to srdcovka,“ přiznává.

Fotbal ovládl i rodinu. „Syn Aleš momentálně hraje v ligové devatenáctce Karviné, mladší bratranec Tomáš to také hraje odmala, byl se mnou i dvě sezony v Albrechticích, teď je zpátky v Orlové,“ směje se.

Svou budoucnost si klidně dokáže představit i na trenérském poli. „Už jsem si udělal i trenérskou třídu, myslím, že by mě to i bavilo. Uvidíme,“ nechává si otevřená vrátka.

Teď se ale koncentruje na aktuální sezonu. „Snad nám ji už nepřekazí korona. Posílili jsme, mužstvo se zkonsolidovalo. Máme tady i šikovné dorostence, kteří se musí zapracovat do kádru. Mohla by to být dobrá sezona,“ zakončil Aleš Věčorek.

Fotbalová příprava Orlová - Řepiště (v modrém).Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

ANKETA S HRÁČI

*Pro zvětšení ankety na ni klikněte.

Anketa s hráči Orlové.Zdroj: Martin Ruščin