Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Fulnecký trenér Václav Daněk se, přestože smutnil, zachoval sportovně. „Liberci k postupu gratuluji a přeji jim, aby došli co nejdál. Pokud možno aby to celé vyhráli, protože tak budeme moct říct, že jsme vypadli s vítězem poháru,“ řekl s úsměvem. „Na druhou stranu se z utkání můžeme ponaučit, protože jsme se přesvědčili, že umíme zahrát i na zvučnějšího soupeře,“ podotkl Daněk.

Jeho protějšek, Radim Nečas, na oplátku pochválil domácí. „Smekám klobouk hlavně před zálohou Fulneku, protože přeci jenom se jedná o hráče staršího ročníku, ale to, co předvádí na hřišti, je nepochopitelné. Jsou velmi pohybliví a dá se říct, že při hře prožívají to, co za svých nejlepších časů. A přestože jsem na ně před zápasem upozorňoval, i tak nás místy přehráli,“ přiznal. Při výběru střelců pokutových kopů prý nikdo neodmítl. „Je pravdou, že jsme je den před utkáním trénovali, protože jsme počítali i s možností, že na ně může dojít. Určil jsem střelce, ale nikoho jsem nenutil. Všichni, kterým jsem řekl, odpověděli, že jdou.

Nejprovolávanějším hráčem hrstky libereckých fandů byl gólman Zbyněk Hauzr. Při čtvrté penaltě u něj stálo štěstí, poslední pokus lapil. „Bylo to moc těžké utkání. Fulnek má skvělý mančaft se spoustou zkušených hráčů, v čele s Kovářem, Slončíkem a Vajdou,“ upřesnil Hauzr a pokračoval: „Trochu jsme takový průběh utkání čekali. Domácí neměli co ztratit, navíc hráli doma. Určitě se necítili poraženě, přestože nastoupili proti ligovému týmu.“ To, zda se postupová nálada nějak promítne i do ligových zápasů, okomentoval pouze okrajově. „To uvidíme až v ligovém utkání. Problém je, že máme hodně zraněných, což bylo určitě hodně vidět,“dodal Hauzr.

Posledním exekutorem, leč neúspěšným, ve fulneckém dresu, byl Michal Vyskočil. „V utkání jsme byli Liberci vyrovnaným soupeřem. Je škoda, že jsme nepřidali ještě jednu branku ze hry,“ postěžoval si Vyskočil. „Samozřejmě jsme věděli, že Liberec není zrovna v nejlepším rozpoložení a moc se mu nedaří, proto jsme si na ně tak věřili,“ okomentoval otevřenou a ofenzivní hru svého týmu. Vyvrátil taky, že by se před penaltou necítil ve své kůži. „Vůbec jsem nebyl rozladěný. Kopl jsem to tak, jak jsem kopl. Čekal jsem do poslední chvíle, chtěl jsem to dál k levé tyči, ale nevyšlo to,“ uzavřel Vyskočil.