Už zdáli se tyčí vysoký jeřáb, který obklopují bagry a další těžké stroje, přičemž dělníci běhají okolo a jeden druhému říká, co a jak dál. „Hele, dej to tam a pak to vyřešíme,“ zazní z úst jednoho z nich, když se baví o dalším postupu stavby.

Na hřišti fotbalového klubu TJ Unie Hlubina je živo. Ačkoli na hřišti trénují děti, těžká technika jejich radost z nejpopulárnější hry přehlušuje. Patrné jsou ale základy nové tribuny a zázemí účastníka krajského přeboru. Stávající tribuna tak počítá poslední týdny své existence. „Je tu humbuk, ale doufám, že až třeba za rok budeme dělat rozhovor, tak to bude v nové budově,“ poznamená s úsměvem na úvod předseda klubu Pavel Ožana.

V klubovně s poháry a různými dalšími proprietami přibližující 101 let dlouhou historii klubu se třiašedesátiletý funkcionář posadí a začne mluvit. „Víte, často se mě lidé ptají, jak poslední roky hodnotím. Rozdělil bych to na dvě části – sportovní a zázemí. To druhé je podstatné, nechtěli jsme dopadnout jako dřív jiné kluby, které zkrachovaly. Proto ho budujeme,“ popisuje Ožana.

Vizitka TJ Unie Hlubina

TJ Unie HlubinaZdroj: Deník

Rok založení: 1919
Klubové barvy: červená a modrá
Internetové stránky: www.uniehlubina.cz
Největší úspěchy: účast v krajském přeboru
Umístění v poslední sezoně: 6. místo
Stadion: sportovní areál v ulici Gajdošova 2287/31, Moravská Ostrava a Přívoz

Před časem v areálu vyrostlo kvalitní hřiště s přírodní trávou, později i umělka. Nová tribuna pro tři stovky diváků je další krok. „A ne poslední, máme i jiné projekty,“ upozorňuje předseda. „Víte, klub byl po revoluci na stejné úrovni jako všechny v okolí. Poté ale šel někdo dolů, někdo nahoru a jiní zůstali. Myslím si, že toto zázemí je dobře nejen pro Hlubinu, ale pro celou Ostravu. Vždyť před pár lety byla tady jediná umělka ve Vřesině,“ dodává Ožana.

FOTBALISTÉ TO UDĚLALI

Dříve byli prý fotbalisté trnem v oku u místních obyvatel. „Když se něco stalo, nikdo neřekl, že za tím stojí vandal. ‚Fotbalisté to udělali,‘ slýchávali jsme. Tomu se těžko brání,“ přibližuje Ožana. „Dnes už je tu oplocení, propojení s parkem, chodí tu maminky s dětmi, táta koukne na fotbal, dá si pivo. Lidé okolo to berou pozitivně. A až skončí stavba, věřím, že areál bude na vyšší úrovni a vyšší bude i návštěvnost,“ je přesvědčený šéf klubu.

Zázemí vnímá Ožana i jako důležitý krok k nalákání mládeže. „Je to odrazový můstek,“ myslí si. Už nyní je na Hlubině solidní struktura. Všech šest týmů (dva týmy benjamínků, žáků i dorostu) působí v krajských soutěžích. „To nemůže říct každý klub,“ soudí. „Ani s tím ale nejsme spokojení. To člověk nesmí být nikdy, jinak zakrní. To mě naučil život. Je co zlepšovat,“ je si jistý Ožana.

Třeba trenéry. Klub jim pomáhá se vzdělávat. „Ale jde o běh na dlouhou trať, a víte, co je na tom nejtěžší?“ zeptá se Ožana. „Přesvědčit trenéry mládeže, že výsledek je druhořadý. To umí přiznat jen málo lidí,“ podotýká s tím, že prioritou je, aby byl zásoben A-tým. Nyní se Hlubina může dmout pýchou, kádr obsahuje hned několik odchovanců. Většina z nich šla v mládežnickém věku do lepších klubů, teď se vrátili a mají pomoci ve třetí sezoně v krajském přeboru.

„Výstavní skříní každého klubu je áčko. A já myslím, že jeho stav mohu hodnotit pozitivně. Udělala se spousta práce a je to vidět,“ kývne Ožana a zavzpomíná, jak se týmu podařilo vystoupat z městského přeboru. „Vykrystalizoval se kádr, začalo se dařit, hráči se zlepšovali, a vždy přišel jen jeden dva kluci na oživení. Zlom nastal po postupu do krajského přeboru, kdy přišli kluci se zkušenostmi z divize či třetí ligy,“ vybavuje si Ožana.

Nyní by Hlubina mohla patřit ke spolufavoritům soutěže, byť ten hlavní je zřejmě dán. „Bílovec bude silný, my bychom se rádi pohybovali do čtvrtého pátého místa,“ má jasno Ožana.

Podobně mluví i nový trenér Jan Woznica. „Chtěl bych, aby tým měl svou tvář, byl definovatelný. A rádi bychom jednou do vyšší soutěže, každý chce být úspěšný,“ říká na rovinu. „Mám ambice hrát nahoře, nebýt horší, než byli kluci na podzim. Je tu zajímavý potenciál, to kluci ukázali už v přípravě,“ doplňuje Woznica.

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

DOKUD ZDRAVÍ DOVOLÍ

Novou štaci si pochvaluje. „Co potřebujeme, to máme a ještě to jde nahoru. A aby toho nebylo málo, máme ještě nejlepší výhled v Ostravě,“ koukne na bývalé železárnyv Dolní oblasti Vítkovic, z areálu dobře viditelné.
Za toto panorama je rádi šéf. „Vždy když jsem někde na dovolené, tak říkám, že jsem předseda našeho malého klubu, a sídlíme přímo pod ostravskými Hradčany. Když pořádně kopneme do balonu, spadne nám do těžní věže,“ usmívá se Pavel Ožana.

V klubu působí 57 let. A končit nehodlá. „Říct, že mám za cíl být v čele rok či dva, to mi přijde alibistické. Jestli ale chcete číslo, tak příští rok je volební, mandát je na čtyři roky, a já mám v plánu do toho znovu jít. Záleží na zdraví,“ míní Ožana.

To ale neznamená, že by se pokládal za nepostradatelného. „Jsem rád, že se povedlo vychovat nástupcev podobě místopředsedy Patrika Davida, velkou práci tady odvádí i Petr Petrov, nebo šéf mládeže Boris Kunštatský. Oni dělají fotbalové věci, já se spíše zajímám o jednání na úřadech, vyplňování papírů, žádosti o granty a tak dál,“ odhaluje Ožana.

Fotbalem tráví hodně času. A připojí i malou zajímavost. „Vnukovi je čtyři a půl roku a sport miluje. Jednou se manželky ptal, kde jsem. Odpověděla mu, že na Hlubině a on na to. ‚Zase je na fotbale.‘,“ vzpomíná s úsměvem.

Loňské stoleté výročí založení Unie bere jako číslo. „Když se tu objeví starší fotka, není moc lidí, kteří by danou dobu pamatovali. I když se necítím starý, dotkne se vás, jak čas letí. Sto let je hezký mezník, ale byl bych špatný předseda, kdyby nevěřil, že Hlubina půjde úspěšně i dál. Ještě bude stoupat,“ uzavírá Pavel Ožana.

Krčmařík: Chtěl bych tady zažít aspoň ještě jeden postup. Do divize

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jan Krčmařík, útočníkZdroj: Deník / Lukáš KaboňOstrava – Sedm let je útočník Jan Krčmařík oporou Hlubiny. Zažil tedy celou anabázi, kdy se klub vydral z městského přeboru Ostrava přes krajské soutěže až do krajského přeboru. A ve svých třiceti letech rozhodně nemíní končit. „Věřím, že tady ještě něco dokážeme,“ říká v rozhovoru pro Deník muž, který prošel také ostravským Baníkem či Hlučínem.

Co vás drží na Hlubině?

Asi šatna. Zůstala tady stále ta parta ještě z městského přeboru, je to tu skvělé a cítím se zde doma. Navíc ve třiceti se mi už nechce něco vymýšlet, tahat to přes koleno a někam odcházet. Jsem na Hlubině spokojený.

Tým se dlouho moc neměnil, přesto jsme prošli z městského přeboru až do kraje…

Tohle je hodně zapříčiněno právě tím, o čem mluvím, že parta je tady skvělá. Odhodlání, bojovnost, zarputilost. To vše pak ve vyšších soutěžích nahrazovalo lehce chybějící fotbalovost. Celá šatna si sedla a v tom se každému hrálo daleko lépe.

Máte vzpomínku na tu úspěšnou a postupovou dobu? Kterou byste zmínil?

Jednu mám. Vlastně když jsme postupovali z městského přeboru do I.B třídy, tak jsme se ženou slavili na hřišti i svatbu. To mi asi zůstalo v paměti. Rok 2014, bylo to na hřišti Slovanu Ostrava proti Krásnému Poli, a myslím, že jsme vyhráli 4:0. Nezapomenutelné.

Jsou ve vás ještě nějaké fotbalové ambice?

S přestupy do jiných klubů ani ne, už jsem si něco zažil, a proto si dávám pozor. Co bych ale chtěl, je zažít tady aspoň ještě jeden postup. Do divize. Ale to uvidíme, zda zdraví vydrží.

K tomu nyní pomáháte jako obránce, přitom jste celý život hrál v útoku. Proč?

To je otázka spíše na trenéra. (úsměv) Ale je to tak, asi osmdesát procent přípravy jsem odehrál na stoperu. Je to jiné, specifický post, ale musím říct, že mě to celkem baví, jsem hodně na míči. Je to prostě rozdíl, ale také pro mě určitá vzpruha. Je ale možné, že nebude trvat dlouho, a až se uzdraví hráči, tak se v útoku zase objevím.

ANKETA DENÍKU: Jaký je váš nejsilnější fotbalový zážitek?

David Nosek, brankář

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. David Nosek, brankářZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Pro mě je to Liga mistrů v malém fotbale, kterou jsme hráli se Zábřehem. Museli jsme nejprve uspět na úrovni republiky, abychom se tam kvalifikovali, a odměnou byly zápas v Evropě. Ve Slovinsku.

Matěj Nerud, brankář

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Matěj Nerud, brankářZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Nejspíš to bude ještě ze starších žáků, když jsme hráli finále Zimní ligy proti Rychvaldu. Byl to strašně dramatický zápas, rodiče to hodně prožívali a mě se ten zápas navíc vydařil. Nakonec jsme po penaltě dokonce vyhráli 1:0.

Jakub Dziža, obránce

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jakub Dziža, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Ještě ve Staré Bělé vítězství v poháru na Bazalech. Kuriózně to bylo právě proti Hlubině. Bylo to na legendárním stadionu a dodnes šlo asi o můj největší fotbalový úspěch. Moc si toho i po pár letech vážím.

Jan Vančo, obránce

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jan Vančo, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Tak třeba to, že jsem si mohl zahrát první fotbalovou ligu na Novém Zélandu za Napier City Rovers. Jiné prostředí, jiný styl fotbalu než se hraje tady v Česku, nebo vůbec v Evropě a celkově skvělá i životní zkušenost. Moc rád na to vzpomínám.

Jaromír Frébort, obránce

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jaromír Frébort, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Je těžké to vybrat, mám dva. První určitě, že jsem se dostal do reprezentace v malé kopané, druhý pak to, že jsme hráli v Baníku o mistra ligy proti Spartě. Bohužel jsme prohráli 1:2, ale i tak se na to nezapomíná. Skvělé bylo se tam jen dostat.

Jiří Podraza, obránce

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jiří Podraza, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Sice to bylo za dorost, ale určitě skvělým zážitkem bylo si zahrát proti Spartě na Strahově. Jinak toho zatím moc nemám.

Michal Šebestík, obránce

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Michal Šebestík, obránceZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Asi první hattrick, který jsem vstřelil ještě za dorost Polanky dva roky zpátky proti Světlé Hoře. Byl to takový speciální pocit.

Jakub Schmutz, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě.  Jakub Schmutz, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Asi si zahrát evropskou Ligu mistrů v malém fotbale. Super je už republiková kvalifikace, ze které se pak tam dostanou čtyři nejlepší týmy. Pak máte možnost si zahrát proti profesionálům, kteří se malým fotbalem živí. Zážitek. Hráli jsme to dvakrát, pokaždé jsme postoupili alespoň ze skupiny.

Ondřej Klíma, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Ondřej Klíma, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Jako hráč určitě Liga mistrů v malém fotbale, z pohledu fanouška pak rozhodně mistrovská sezona Baníku Ostrava. Fotbalem žiju odmala, Baníku taktéž dlouho fandím a malé kopané se věnuju s kamarády, s nimiž jsme založili klub.

Jiří Hommes, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jiří Hommes, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Jelikož jsem ještě hodně mladý, tak těžko říct, věřím, že mě nějaký čeká. Když se ale ohlédnu do mládežnických kategorií, tak určitě obrat na turnaji v Jindřichově Hradci, kde jsme s Baníkem prohrávali 0:2, ale nakonec jsme 3:2 vyhráli. A já dal vítězný třetí gól.

Miroslav Tóth, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Miroslav Tóth, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Ještě ve Vítkovicích asi první místo na mezinárodním turnaji ve Vratislavi. Byl to nejspíš největší turnaj, na kterém jsem v životě byl, a zrovna jsme ho vyhráli. To si budu dlouho pamatovat.

Viktor Ulman, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Viktor Ulman, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Hattrick za dorost Vítkovic proti Kroměříži. Vedle toho bych pak zmínil určitě návštěvu ligového zápasu Baníku. To je asi vše.

Milan Petrík, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Milan Petrík, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Ještě když jsem hrál za Starou Bělou, tak určitě výhra v poháru na Bazalech proti Hlubině.

Marek Švábík, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Marek Švábík, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Fotbalových zážitků mám více, ale jako ten největší bych asi vyzdvihl druholigový start za Třinec proti Zlínu. Pro každého hráče je snem si zahrát první druhou ligu, být mezi profesionály, a mě se to splnilo. Byť jen krátce.

Petr Petrov, záložník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Petr Petrov, záložníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Pro mě je to bezpochyby návštěva stadionu Wembley v Anglii, když tam hrála česká reprezentace. Sice jsme vysoko prohráli, ale panovala tam neskutečná atmosféra, kterou si budu pamatovat dlouho.

Jiří Hruška, útočník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jiří Hruška, útočníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Z hráčského hlediska asi přestup do Petřkovic, kde jsem si mohl zahrát krajský přebor. Jako fanoušek jsem mohl být na zápase Ligy mistrů mezi Barcelonou a Slavií. Bylo velkým zážitkem si poslechnout tu nejlepší znělku hezky naživo. Člověk měl až husí kůži.

Jan Krčmařík, útočník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Jan Krčmařík, útočníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Za Baník Ostrava jsem hrál druhou nejvyšší soutěž, vedle toho si nejvíce budu pamatovat nejrůznější postupy. Ať už dříve v Orelové, nebo tady na Hlubině, kde jsme se z městského přeboru dostali až do krajského.

Filip Gaži, útočník

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě. Filip Gaži, útočníkZdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Asi třetiligový zápas proti Petřkovicím. Bylo fajn vědět, že se o mě zajímá mužstvo z tak vysoké soutěže.

Fotbalový klub TJ Unie Hlubina, 7. srpna 2020 v Ostravě.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

MUŽSTVO HLUBINY. Horní řada zleva: Petr Petrov, Jakub Hanauer, Jaromír Frébort, Filip Gaži, Michal Šebestík, Ondřej Klíma. Prostřední řada zleva: Jakub Schmutz, Jan Vančo, Jan Krčmařík, Jakub Dziža, Miroslav Tóth, Viktor Ulman, Jiří Hommes. Dolní řada zleva: David Nosek, Jiří Hruška, Jiří Podraza, trenér Jan Woznica, předseda Pavel Ožana, Milan Petrík, Marek Švábík, Matěj Nerud. Foto: Deník/Lukáš Kaboň