Osmadvacetiletý stoper Roman Švrček už půl roku hraje fotbal v Rakousku. Daří se mu skvěle, na svém kontě už má i jeden start ve třetí lize. Svým výkonem zaujal a ve hře je i profesionální smlouva. Zkušenému zadákovi se daří i v osobním životě, v lednu čeká narození potomka. Jeho bratr Michal patří k základním pilířům obranných řad druholigového Frýdku-Místku, kde odehrál všech šestnáct podzimních duelů.

Roman Švrček, jenž patří stále Opavě, měl původně pokračovat v Orlové, za kterou odehrál celou loňskou sezonu. „Nedomluvili jsme se na smlouvě. Do vedení se dostal pan Poledník, se kterým jsem nebyl schopen najít společnou řeč. Nakonec údajně to nedopadlo, i proto, že Opava za mě chtěla velké peníze," řekl úvodem Roman Švrček. Svou budoucnost řešil odchodem do Rakouska. „Patnáctého července končil v Rakousku přestupní termín, dostal jsem nabídku a během jednoho setkání jsem se domluvil na smlouvě," podotýká důrazný stoper, jenž se stal posilou rezervního týmu ATSV Ober-Grafendorf působícího v regionální soutěži. Mimochodem za áčko tohoto klubu, působícího ve třetí nejvyšší rakouské soutěži, v minulosti hráli exopavští Václav Zapletal s Martinem Pulkertem.

Byť nastupuje Roman Švrček za rezervní tým, kvalita regionální soutěže ho překvapila. „Nejsou zde špatní hráči, v soutěži nastupují zahraniční fotbalisté ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří do ní vnášejí kvalitu. Samotného mě úroveň mile překvapila. Jsou zde lepší finanční podmínky než třeba v první bosenské lize." přiznal obránce, který v minulosti působil krátce i ve slovenské Nitře. Společně s ním kabinu okupuje také bývalý slovenský reprezentant a hráč Dynama Minsk Róbert Rak.

Roman Švrček vstoupil do svého druhého zahraničního angažmá v kariéře více než dobře. Svými výkony zaujal i trenéra prvního týmu působícího ve třetí lize. „Áčko mělo marodku a nějaké karetní tresty. Byl jsem povolán do prvního týmu, absolvoval jsem pár tréninků a nastoupil už i do zápasu," svěřuje se zkušený obránce. „Trenér byl spokojen. Chce mě v áčku natrvalo, mám tak o čem přemýšlet," usmívá se Roman Švrček. Vzápětí dodává: „Musím ale brát v potaz to, že v lednu čekáme rodinu, narodí se nám holčička. Kdybych byl v áčku, musel bych v Rakousku bydlet a trénovat každý den."

Nicméně zahrát si třetí rakouskou ligu je pro něj velká výzva a svým způsobem i zadostiučinění toho, jak se k němu chovali v Opavě. „Byl bych opět profesionálem. Vždycky jsem se chtěl fotbalem živit. Jde o to udělat správné rozhodnutí," podotýká obránce, jehož hráčská práva stále vlastní Opava. Věří, že se rozhodne správně. „Když se zpětně ohlédnu, měl jsem v minulosti nabídku ze Žižkova a Vítkovic, rozhodl jsem se pro druhou variantu, což byla, když se zpětně ohlédnu, chyba. Taktéž jsem neměl z Hlučína chodit do Opavy. Snad se do třetice rozhodnu správně," přemýšlí nahlas Roman Švrček.

Práci přizpůsobil fotbalu

Jeho současná rakouská mise se skládá z jednoho tréninku a zápasu, během týdne tak chodí normálně do práce. „Fotbal je pro mě na prvním místě. Proto jsem si našel práci, která se dá s hraním skloubit. Chodím na šest a končím ve dvě," říká osmadvacetiletý stoper. Pracuje ve společnosti, která montuje díly pro sekačky John Deere.

Fotbalově taky nestrádá, připravuje se s Vítkovicemi. „Je to sice tým, který hraje krajský přebor, ale v kádru jsou zkušení hráči jako Knapp, Mikulenka, Prokeš nebo Bochňák, tréninky kvalitu mají. Navíc, když člověk chce, dokáže se dobře připravit," podotýká Roman Švrček.

Toho, že se dal na rakouskou cestu, nelituje, ba naopak. „Jsem opravdu spokojený. Když to srovnám třeba s Orlovou, je to úplně něco jiného. V Rakousku jsem poznal lidi, kteří nespekulují a hlavně drží slovo," pochvaluje si Švrček. „Vedle fotbalu si chci také zdokonalit jazyk, a kdyby vyšla třetí liga, vůbec bych se nezlobil. Je mi osmadvacet, fotbalově mrtvý se v žádném případě necítím," usmívá se vytáhlý stoper a dodává: „Jediné, co mi chybí, jsou opavští fanoušci, takové už asi nikdy nepotkám."