„Musím přiznat, že individuální tréninky pro mě nejsou tím pravým. Vydržím čtyřicet minut něco dělat, více se nepřinutím,“ přiznává s úsměvem šestadvacetiletý útočník. „Není to jako na tréninku se spoluhráči. Snad už to brzy skončí. Byl jsem zvyklý být čtyřikrát do týdne na hřišti,“ zvedá prst Pavel Klimpar.

Frenštátský rodák, který se fotbalovému řemeslu vyučil v Bílovci, je mašinou na góly. V postupové sezoně do divize nastřílel v barvách Beskydu dvaatřicet branek. Následně v divizi si během podzimu připsal dvanáct zásahů. „V kraji jsme šlapali, vedli tabulku, z toho vyplynuly mé góly,“ pokračuje frenštátský kanonýr. „To, že mi to tak bude padat i v divizi, jsem nečekal ale podařilo se,“ pousmála se opora Frenštátu.

„Dal jsem si nakonec za cíl nastřílet dvacet branek. Bohužel, zda by se mi ho podařilo naplnit se vzhledem ke koronavirové pandemii zjistit nepodaří,“ krčí rameny Pavel Klimpar, který bude dres Beskydu oblékat i v novém soutěžním ročníku. „Nemám v úmyslu měnit dres. Ve Frenštátu jsem spokojený, navíc v kabině máme skvělou partu, což jsem třeba při angažmá ve Valašském Meziříčí nezažil,“ svěřuje se gólový fotbalista.

V nedávno předčasně ukončené sezoně mu nejvíce vyšlo utkání s béčkem Slezského FC Opava, které jeho tým vyhrál 4:2 a on se blýskl hattrickem. „Pro nás to šlo o překvapivé vítězství. Vnímám Opavu ještě jako silnější tým, než je Karviná,“ podotkl Pavel Klimpar, jenž těžil z nahrávek Jakuba Malého.

Během své kariéry prošel Bílovcem, ostravským Baníkem, Novým Jičínem a Valašským Meziříčím, to tehdy dokonce kopalo MSFL.

„Jsem typ fotbalisty, který asi potřebuje větší čas na aklimatizaci. V klubech, kde jsem byl jen půl roku, se mi moc nevedlo. Nejlépe se cítím u nás ve Frenštátě,“ směje se. Možná je to dáno i tím, že bydlí sto metrů od sportovního areálu. Velkou radost mu dělají i místní fanoušci, kteří si na fotbal našli cestu a chodí jich pravidelně okolo pěti stovek.

Není to tak dávno, co měl na stalo nabídky z nižších soutěží z Rakouska a Německa. „Přemýšlel jsem nad tím, nebylo to o špatných penězích. Ale pro mě důležité hrát, co nejvyšší soutěž, než někde kopat sice za peníze, ale pouze nějakou šestou, sedmou ligu,“ přidává svůj další postřeh. Jeho snem se bylo fotbalem živit. „Měl jsem vyšší ambice. Nyní je pro mě důležité mít stálou práci, a tu mám,“ pochvaluje si. Společně se svým tátou vyrábějí nábytek ve vlastní stolařské firmě.

Pavel Klimpar krom velkého fotbalu válí i ve futsalu, a to v barvách Trojanovic. „Futsal k našemu regionu patří. Škoda je, že třeba ve Frenštátě není hala. Musíme hrát v Čeladné. Když to tak vezmu, tak město moc sportu nedává, a to je škoda. I naše divizní soutěž by si zasloužila lepší podmínky,“ končí povídání.