V sobotu si proti Uničovu pobyl na hřišti devět minut. Střídal útočníka Smetanu, a tak se postavil místo něj na hrot. „Bylo to těžké, každá vyšší soutěž je těžká,“ přiznal Mroček, který oblékl dres s číslem 12. Trenér Miroslav Kouřil do poslední chvíle nevěděl, koho kvůli Mročkovi stáhne ze hřiště. „Viděl jsem ale, že Ondra Smetana je pořád v předklonu, měl toho už plné zuby, takže jsem Romana Mročka poslal dopředu,“ vysvětlil fulnecký kouč.

Když šel Mroček do hry, vedlo mužstvo 2:0. Po třiceti vteřinách ale soupeř snížil. Přesto se spolumajitel klubu neobával, že by Hanáci dokázali vyrovnat. „Podle mě to kluci ke konci podcenili. Ale hráli jsme dobře, stáhli jsme se dozadu a bránili,“ popsal s tím, že tak zněl asi pokyn trenéra Kouřila. K míči se ale Mroček moc nedostal. Jednou rozehrával a podruhé, v pokutovém území soupeře, mu scházel k míči asi krok. „Nastoupím i v příštím domácím utkání proti Slovácku. Snad to vyjde,“ prozradil.

I proti záloze dnes již druholigového Slovácka chce Kouřil uspět. „Chtěl bych vyhrát každý zápas do konce sezony,“ řekl lodivod s tím, že proti Uničovu postavil některé hráče od první minuty schválně. „Slíbil jsem klukům, kteří nehrávali, že nastoupí,“ vysvětlil Kouřil. Podle něj šlo cítit, že tým není v optimálním sehraném stavu. „Naproti tomu soupeř hrál ve stabilizované, optimální sestavě. Šlo to hlavně cítit v době, kdy takzvaně přitlačil na pilu, začal více riskovat a vytvořil si i šance, které naštěstí neproměnil,“ poukázal Kouřil. Přiznal také, že Hanáky viděl v sezoně vícekrát. „Chodím na jejich domácí utkání, protože bydlím kousek od Uničova. Jsem proto rád, že jsme je zdolali, protože to nebylo vůbec jednoduché. Zvlášť v závěru, kdy jsme inkasovali, jsem se bál, že soupeř vyrovná. Jsem ale rád, už vzhledem k oslavě postupu, že jsme zápas dotáhli do vítězného konce,“ pochvaloval si Kouřil.