Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V dresu týmu, hrajícího v okresním fotbalový přebor se objevil na soupisce posil pro jarní část spolu s René Kovaříkem a Karlem Žídkem. Přestože v prvním zápase jara doma získali bod za bezbrankovou remízu, ve druhém utkání rozdrtili Příbor. Ivo Maruchnič patřil k nejlepším hráčům na hřišti.

Proti Příboru jste předvedli dobrý výkon a nakonec jste vyhráli vysoko 5:1.

Velký rozdíl ve skóre to sice je, ale my jsme byli, bohužel, pod určitým tlakem, protože jsme zápas předtím nepředvedli zrovna optimální výkon. Naštěstí jsme nyní rychle vedli a druhý gól jsme dali na začátku druhé půle, což nás trochu postavilo na nohy a dodalo odvahu v tom, že dokážeme také dávat branky a ne jen soupeř.

Dal jste branku, nastřelil břevno a byl u dalších dvou branek, takže jste jistě spokojen.

Ale určitě, první půle byla dobrá, samozřejmě i druhá, ale ono se to vždy odvíjí od toho, jak hraje celý manšaft. Když se daří, tak jsou všichni, jak se říká v laufu, když se naopak nedaří tak to prostě nejde nikomu.

Při pohledu na soupisku Bordovic to vypadá jako odnož bývalého divizního Frenštátu.

Odnož ano, ale stará (smích). Už jsme trochu za zenitem, ale přišli jsme zde klukům pomoct zachránit soutěž. Co bude příští rok, to se uvidí. Hrát tady asi budeme a možná by se mohlo jít i výše, vše bude záležet na možnostech klubu.

Proč zrovna Bordovice?

Hlavně proto, že to tady známe a máme tady kamarády. René Kovařík se tady navíc narodil a vzpomínám si, že jsem mu kdysi slíbil, v nějaké slabší chvilce, že závěr kariéry půjdeme dohrát do Bordovic, takže jsme zde a dohráváme.

Z divizního Frenštátu jste zamířil do Hutiska-Solance, nebo jste měl ještě někde zastávku?

Ne, z Frenštátu jsem zamířil přímo do Hutiska, které hrálo I. A třídu. Zde jsem působil tři roky a nyní jsem šel do okresního přeboru.

Máte za sebou i angažmá v nejvyšší futsalové lize.

To ano, ale to už je dávno. Nyní hrajeme druhou futsalovou ligu a opět hraji s René Kovaříkem i Karlem Žídkem, se kterými hraji i zde, takže se vidíme pořád. Na trénincích a zápasech fotbalu i futsalu, ale jsme kamarádi, takže to je jenom dobře.

Všichni tři máte na okresní přebor hodně bohaté zkušenosti, máte nějaké vyšší postavení?

Samozřejmě, komunikujeme s trenéry či manažery klubu, na což jsem byl zvyklý už v Hutisku. Ale to se týká spíše jen tréninkových záležitostí. Nyní je to trochu podobné, ale to, kdo nastoupí či bude sedět, je čistě na trenérovi a nemyslím si taky, že bychom byli oproti ostatním nějak na výši. Jsou tu kluci, kteří fotbal určitě hrát umí. Spíš mi přijde, že když byli po podzimu poslední, tak byli spíš psychicky frustrováni. Snad jim pomůžeme se zvednout, přestože to tak třeba minulý zápas nevypadalo. Naštěstí se to povedlo dnes.

Nyní se asi už nedá předpokládat, že Bordovice skončí poslední?

To doufám. Říkal jsem, že bychom mohli být i sedmí, ale když budeme do desátého místa, nebo spíš, že se nebudeme do posledních kol zachraňovat, budeme spokojeni.