Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Na úspěchy i nezdary uplynulého podzimu jsme se v rozhovoru zeptali trenéra SK Beskyd Frenštát pod Radhoštěm Jiřího Jurčíka.

Jak hodnotíte podzimní část v krajském přeboru?

Vzhledem k tomu, že jsme kádr skládali prakticky za pochodu, si myslím, že jednadvacet získaných bodů je dobrých. Samozřejmě, že to mohlo být i lepší, ale srazily nás zbytečné domácí ztráty. Na tom se podepsala i nevyrovnanost výkonů, která je důsledkem směnnosti hráčů a podobně. Nyní máme v tabulce pravdy minus tři body, které jsme nabrali v dohrávce s Bohumínem. Je ale zarážející, když profesionální druhá liga a poloprofesionální třetí liga má zimní pauzu, že krajský přebor měl ještě 17. listopadu dohrávku. Fotbal se hraje pro diváky a v takové datum jich do ochozů asi moc nezavítalo.

Co považujete za klady?

Podařilo se nám dosáhnout stavu, kdy ze základní sestavy je de facto deset domácích hráčů. Přesto nám chybí více zkušených hráčů a fotbalistů, kteří jsou vesměs v každém týmu, tedy hráčů, kteří někdy hráli vyšší soutěže. My jsme měli vesměs pouze Dědíka, který byl platný i v kabině. Celkově si pak nemůžeme stěžovat ani na tréninkovou morálku. Navíc se nám podařilo oživit hru směrem dopředu, kdy jsme snad jen ve třech zápasech nevstřelili branku. Co je samozřejmě velmi potěšitelné, je zařazení našich dorostenců do sestavy, kteří byli hodně platní.

Co naopak zápory?

Bohužel, nevyhnuli jsme se zápasům, kdy jsme doplatili na špatnou hru dozadu. Asi jsme netrhnuli rekord v počtu obdržených branek, ale výbuchy 0:9 v Dětmarovicích, 0:4 v Polomi a 1:6 v Českém Těšíně, to byly rány v důsledku slabší obranné hry. Na tom určitě budeme muset zapracovat.

Vstup do sezony byl dobrý, pak ale přišel chvilkový útlum…

Po výhře nad Karvinou poslední srpnový víkend na nás přišla v září neuvěřitelná krize, kdy jsme nebodovali ve čtyřech utkáních po sobě. To bylo zapříčiněno jednak tím, že hrající asistent a kapitán Sládeček měl těžký výron kotníku a vlastně jen díky sebezapření na podzim ještě nastoupil. Musíme navíc vyřešit post druhého stopera a bohužel i naše největší posila, Vyvial, laboruje se zraněním menisku a nyní jej čeká operace. To byli hráči, bez kterých jsme si v září nedokázali naši hru vůbec představit. Bez nich jsme nakonec museli odehrát šest, a bez Vyviala devět, kol. Také na postu brankáře bychom měli zvýšit konkurenci, protože chyby brankáře mohou být pro výsledek utkání fatální. Ale i to k fotbalu patří.

Jak jste se vlastně vyrovnali s odchodem Romana Bartoše?

Odchod Romana byl samozřejmě znát, chyběl nám dosti citelně a myslím, že se nám jej nepodařilo plně nahradit. To je zrovna ta generace hráčů, která nám chybí. Na druhou stranu, přežijeme-li tento ročník, tak máme tým, který se do budoucna může jenom zlepšovat.

Stavět na odchovancích je ale vizí klubu…

To je dnes spíš nutnost. Tito mladí hráči vesměs prošli žákovskými kategoriemi v Bílovci, takže svou kvalitu mají, stejně jako předpoklad, že se natrvalo usadí v kádru A týmu. Ta doba, kdy jsme, obrazně, poslali do Jakubčovic auto a přivezli tři hráče, je nenávratně pryč. Navíc ani samotní hráči nejsou, nebo spíše se nesmírně těžko hledají. Je jasné, že každý má jako prioritu své zaměstnání, ale budeme ve střehu, a naskytne-li se příležitost, jak kádr rozšířit, určitě ji využijeme. Nicméně případné posily jsou spíše otázkou pro vedení klubu.

Co zimní příprava?

Zahajujeme ji v polovině ledna. V plánu máme jak halu, tak posilovnu a od dvacátého ledna máme na každý víkend naplánováno nějaké přátelské utkání. Máme před sebou soupeře jako Nový Jičín, Orlová, Staré Město u Frýdku-Místku, Rožnov pod Radhoštěm a třeba Valašské Meziříčí.

Spousta hráčů z oddílů na Novojičínsku hraje přes zimu futsalové soutěže…

Ve Frenštátě je fotbal versus futsal problém. Na druhou stranu je to jen a pouze na hráčích, aby si takové věci vyřešili. My se musíme držet svého programu, ale samozřejmě, pokud hráči dopředu řeknou, že mají nějaký futsalový zápas, je asi nesmysl je honit někde na velkém fotbalu. Je to vše o úrovni hráčů, a samozřejmě také o vzájemné komunikaci, tedy tak, aby hráči jasně řekli, jak si to představují, a hlavně, co pro to chtějí udělat.

Jak tedy bude vypadat jarní část sezony?

To je ještě daleko. O celé sezoně rozhoduje právě jaro. My jsme nyní, jak už jsem říkal, minus tři body a hned ze startu jara jedeme do Rýmařova. Ve druhém kole máme doma Frýdlant, takže pokud zůstaneme na jednadvaceti bodech, můžeme mít i problém. Kádr zatím otáčet utkání moc neumí, ale já věřím, že záchranářské starosti zvládneme, zvláště pak po dobré zimní přípravě. Nejradši bych byl, pokud bychom se právě v tabulce pravdy pohybovali mezi plus tři body a nulou. Z toho plyne, že každé vítězství a získané body budou mít cenu zlata.