Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Tomáš je bojovník, dříč, nevidím u něj žádnou namyšlenost. Působí na mě jako skromný kluk. Fandím mu. Je úžasné, kam až to dotáhl. Jen víc takových borců,“ hlásí vyučený instalatér, který si nyní vydělává převážně jako zámečník.

Fotbal miluje již od dětství. „Nejprve mě dal otec na tenis, tam to ale nějak neklaplo, a tak nás s bráchou přihlásil na fotbal. Tehdy do Dopravního podniku v Ostravě, to byl rok 1986. Bylo mi jedenáct. A chytlo nás to,“ vykládá.

„Nejvýš jsem hrál krajský přebor v dorostu za Mariánské Hory a pak I.A třídu v mužích za Dolní Lhotu. Někomu to může připadat málo, ale já jsem s kariérou spokojený. S fotbalem jsem toho hodně zažil a mnoho se naučil,“ říká.

Na hřišti se nejednou setkal s komentáři soupeřů, které se týkaly jeho jména. „V drtivé většině to bylo ale v dobrém. Prostě sranda. Bude to asi i tím, že Tomáš je hráč, kterého mají fanoušci pro herní projev i povahu rádi,“ přemítá.

„Samozřejmě jsem si vyslechl i nějaké narážky, které se týkaly kvality mé hry, rychlosti běhu, výšky a podobně. Bral jsem to ale s humorem. Spoluhráči mi odjakživa říkají Suk, tak jako Tomášovi. To máme tedy stejné,“ vykládá.

Je rád, že i s blížící se padesátkou může hrát. „Loni už jsem chtěl skončit, ale trenér mi to zakázal. Přestěhovali jsme se tak s rodinou do Kyjovic, máme tady chatu, na hřiště to je kousek. Navíc kluci mě berou. Je to fajn,“ líčí.

Kyjovice jsou po podzimu třetí od konce, zachránit by se ale měly. „Na sestup to není, v soutěži jsou horší týmy. Navíc herně máme navíc, akorát je třeba přes zimu zamakat na fyzičce. Několik zápasů jsme kvůli ní ztratili,“ tvrdí.

Přestože je pracovně vytížený, ve volnu si najde čas na sledování právě probíhajícího mistrovství světa v Kataru. Hlavně večer. „Jo, pokud můžu, tak se koukám. Zaskočili mě Němci, nečekal jsem, že zase nepostoupí ani ze skupiny,“ podivuje se.

„Naopak příjemně mě překvapili Japonci. Hráli moc dobře a zvládali to i takticky. Vyhrát tak těžkou skupinu zaslouží obdiv. Celkově pak fandím Argentině. Mám rád Messiho a vždy jsem byl velký fanoušek Maradony,“ uzavírá Tomáš Souček.