Pro českou reprezentaci šlo už o sedmý zápas bez vítězství a pátou prohru v řadě. Přesto po utkání s úsměvem zamával na tribunu svým kamarádům, se kterými ještě před necelými dvěma lety bojoval v dresu CC Jistebník o prvoligové body. „To, že se na Ostravsku nehraje nejvyšší futsalová soutěž, mě mrzí. Momentálně o to možná usiluje VŠB, které bych to moc přál, protože Ostrava by prvoligový mančaft podle mě mít měla," říká dvaadvacetiletý Michal Seidler, na podzim také hráč fotbalového Bílovce, který však bude v jarní části fotbalové sezony působit v divizních Svitavách.

Stává se z vás specialista na Srby. V posledních pár měsících jste proti nim odehrál tři zápasy a v každém z nich jste dal gól…

To je sice možné, ale tenhle poslední gól v Ostravě byl k ničemu. Bylo to ale pokaždé takové, že jsme věděli, že Srbsko je těžký soupeř, že je na tom výborně technicky i silově. A oni tohle všechno potvrdili i teď, ať už v Brně nebo i o den později na Dubině. Na druhé straně je ale pravda, že my jsme v obou zápasech měli docela dost šancí, jenže rozdíl byl v tom, že to co měli oni, proměnili, kdežto naše produktivita byla slabší.

Jak moc vám v odvetě chyběli bratří Marešové?

Určitě dost. Marešáci a taky Lukáš Rešetár jsou základní kameny tohoto mančaftu, ti nám na Dubině určitě chyběli. Ale na druhé straně jsme si aspoň vyzkoušeli, jaké je to hrát bez nich. A nemyslím si, že to v Ostravě ve druhém poločase bylo zlé.

Vy sám pocházíte z Ostravska, které bylo ještě před pár lety baštou českého futsalu. A teď se tady ani nehraje nejvyšší soutěž…

To je věc, která asi nejen mě docela mrzí. A možná právě proto se jedno z těch utkání proti Srbsku v Ostravě zorganizovalo. Třeba se po tomhle zápase něco na Ostravsku ve futsale zvedne. Teď tady bohužel není žádný tým v první lize, ale momentálně o to možná usiluje VŠB, které bych to moc přál, protože Ostrava nebo blízké okolí by prvoligový mančaft podle mě mít měla.

Čím to ale podle vás je, že futsal na té nejvyšší úrovni se z Ostravska vytratil?

Nevím, asi tady nejsou sponzoři. Ale vím, že je těžké sehnat na tenhle sport peníze od partnerů. Takže teď nezbývá než věřit, že to bude lepší, snad se tady něco nového zrodí.

V posledním týmu, který hrál nejvyšší futsalovou ligu – v CC Jistebník –, jste do posledních chvil působil i vy. Jak na vás ten konec před necelými dvěma roky zapůsobil?

Docela špatně. To, že se Jistebník odhlásil z první ligy a přihlásil se až do divize, se mi před těmi necelými dvěma roky dost blbě skousávalo. Ale momentálně jsem rád, že hraju v Brně. V Tangu je to super a jsem tam spokojený. A taky doufám, že tam ještě pár dní budu (usmál se).

Tango je určitě ambiciózní tým, ale i letos to soudě podle vývoje soutěže vypadá na boj o prvoligové stříbro či bronz. Ještě jste v Brně nedozráli na to, abyste konečně suverénní Chrudim sesadili z trůnu?

Tak v první řadě si myslím, že Chrudimi tady zkrátka ještě žádný vážný konkurent nedorostl. Oni mají nesmírně konsolidovaný tým. Mají tam Brazilce, nejlepší Čechy a navíc to spolu hrajou dlouho. Sice se jim snažíme i my v Tangu konkurovat, ale zkrátka to ještě není tak, že bychom je dokázali na počkání porážet.

Jakou má podle vás vůbec současný český futsal, řekněme v evropském měřítku, úroveň?

Jasně, na úrovni Ruska nebo Španělska určitě nejsme. To je absolutní evropská, ale vlastně i světová špička. Ale i my u nás se podle mě snažíme. A to je nakonec vidět i v nároďáku, kde je nás dobrá polovina mladých kluků.

Téměř za měsíc vás čeká kvalifi kace na mistrovství Evropy 2014. Jaké máte šance a s jakými cíli pojedete na kvalifikační turnaj do Nizozemska?

Šance je a vím, že se chce na mistrovství Evropy postoupit. Doufám, že se nám tenhle cíl splnit podaří, i když nás v Holandsku nebudou čekat lehcí soupeři. Kromě domácích, kteří budou určitě chtít před vlastními diváky uspět, tam jsou Bělorusové a Gruzínci, které určitě nejde podcenit. Všechno jsou to těžcí soupeři, ale podle mě hratelní, takže když budeme hrát to, na co máme, měli bychom postoupit.