Bača má s působením ve fotbalovém prostředí velké zkušenosti. V různých funkcích působil v Tiché, Baníku Ostrava, Frenštátu nebo Novém Jičíně. Spolu s Marianem Bedrichem vedl tehdy třetiligové Valašské Meziříčí, naposledy pak působil u čtrnáctky Bílovce. A právě cestou bíloveckého fotbalového klubu by se chtěl v Kopřivnici vydat. „Dělají tam fotbal velmi dobře. Chtěl bych se vydat podobnou cestou, Kopřivnice musí být v regionu pojem,“ přeje si nový sportovní ředitel FC Kopřivnice.

René, jak probíhala jednání s Kopřivnicí?
Jednání probíhalo už od začátku podzimní části. Proběhlo nějaké oťukávání, v té době jsem byl bez angažmá, takže jsem svým kamarádům, kteří už tehdy v Kopřivnici působili, nabídl nějakou výpomoc. Po určité době jsme se sešli s předsedou klubu panem Colbertem. Schůzek bylo více, nabízel mi pozici sportovního ředitele. Mým úkolem je nastartovat nový projekt.

Než jste nabídku přijal, pracoval jste u mládeže v Bílovci. Bylo těžké se rozhodnout?
Samozřejmě jsem si nějaký prostor na rozmyšlenou nechal. Trénoval jsem čtrnáctku, kde jsem měl velice zajímavé hráče a kvalitní mužstvo, které se mi úplně nechtělo opouštět. Nakonec jsem se ale rozhodl pro Kopřivnici, protože mám možnost nastavit nějakou koncepci, chtěl bych klub posunout takovým způsobem, aby měl v regionu lepší jméno a byl silnější. Budeme se zkrátka snažit o to, aby v regionu byla Kopřivnice pojmem.

Jaké jste měl před podpisem smlouvy podmínky vůči klubovému vedení?
Poslední věci jsme dolaďovali za pochodu až v poslední době, v minulém týdnu jsme ještě řešili finance a podobně. Nějaké přehnané požadavky z mé strany nebyly. Jsem zastáncem toho, že když někam jdu, musí mě to v prvé řadě bavit a naplňovat. Chci pomoct klubu k tomu, aby se dostal do vyšších soutěží, hlavně co se týče mužů, protože I.B třída je na takové město určitě málo. Klub s takovou historií by si v budoucnu zasloužil minimálně krajský přebor.

V klubu jste teprve pár dnů, máte představu o tom, co vás v nejbližší době čeká?
V prvé řadě budu mít plánovanou schůzku s trenéry mládeže, na které bych jim chtěl představit svou filozofii. Ta je taková, že bych hlavně chtěl vychovávat hráče, výsledky nejsou u dětí až tak důležité. Je potřeba, aby na to trenéři brali zřetel. Důležitější než výsledky je to, abychom vychovávali silné osobnosti, a to jak po stránce lidské, tak fotbalové. Není to o tom, jestli někomu v přípravce dáte deset branek, jde především o celkový rozvoj hráče.

V posledních letech se v některých klubech snaží o to, aby jednotlivé kategorie až po muže vyznávaly podobný styl fotbalu, aby byly přechody jednodušší. Budete se o něco podobného snažit i vy?
Řeknu to takhle – klub je samozřejmě pořád amatérský, já přicházím s tím, abych nastavil nějakou koncepci. Neznám úplně detailně poměry v klubu, teprve uvidím, jak trenéři s kluky pracují. Budeme se ale snažit do kluků někde od patnácti let tlačit organizaci hry, aby v tom byl nějaký řád.Já jsem pracoval pro Bílovec, kde pánové Šloff a Gelnar vybudovali silný regionální klub a fotbalovou akademii. Z dlouhodobého hlediska to dělají velmi dobře, aby pro profesionální nebo regionální fotbal vychovali spoustu hráčů. To je i mým cílem, abychom hráče posílali do větších klubů. Potom by se nám, třeba když se neprosadí, zase vraceli a byli hrdí na to, že v Kopřivnici mohli začínat.

Cílem je tedy udělat z Kopřivnice takový mezistupeň, odkud by se chodilo do těch největších klubů v kraji?
Určitě, mělo by to tak fungovat. Když hráč hraje někde v Tiché, měl by jít do Kopřivnice, odkud se posune třeba do Frýdku-Místku nebo ještě většího klubu. Chceme být úspěšní, když ale naši hráči překročí danou výkonnost a budeme vědět, že jsme pro něj v tu chvíli málo, budeme tlačit na to, abychom jej posunuli do většího klubu, kde by svůj talent mohl dále rozvíjet. V klubu je momentálně spousta zajímavých mladých hráčů, jedním z nich je třeba sedmnáctiletý Patrik Vrba, který má velký potenciál a určitě dostane šanci i v áčku.

Máte přehled o silných, a naopak slabých stránkách mládeže, nebo se s tím ještě budete seznamovat?
Něco už jsem z povzdálí viděl, takže nějakou představu mám. Budu to muset řešit za pochodu, o chodu klubu mám od předsedy nějaké informace. Musíme posílit vztah k trenérům a zlepšit návaznost jednotlivých kategorií. Nějakým způsobem to musí navazovat, pracovat musíme koncepčně. Trenéři si musí uvědomovat, že nepracují pouze pro danou kategorii, ale pro celý klub. Vystupovat musíme jako jeden celek.

Pojďme k áčku, které je po podzimu třetí. Budete se chtít o postup porvat už na jaře?
Za mě rozhodně. Když jsem do projektu šel, měl jsem požadavek, abych si mohl sestavit vlastní realizační tým. Proto přichází nový trenér Marian Bedrich. Je to bývalý ligový fotbalista, trénoval v Rakousku, ve třetí lize měl Znojmo, Hranice, spolu jsme byli i ve Valmezu. Zkušený trenér, který je na hráče náročný, ale má kvalitu. Věřím, že z hráčů dostane to nejlepší a o postup se porveme. Máme rozjednané také nějaké posily, uvidíme, jak se nám tým podaří doplnit.

Jak vnímáte postavení fotbalu ve městě? Momentálně jsou asi hokej a házená populárnější…
Je to logické, v obou sportech se hrají vyšší soutěže, v házené dokonce extraliga. Bohužel I.B třída je moc nízká soutěž na to, aby to pro lidi bylo zajímavé. Proto chceme v co nejkratší době postoupit a v horizontu tří čtyř let postoupit do kraje. Věřím, že se pak lidé do ochozů vrátí.

Zastavme se ještě u vás, už jste prošel v kariéře několika kluby, byl jste i v Baníku. Čeho si za tu dobu nejvíce vážíte?
Angažmá bylo samozřejmě více. V Baníku jsem pracoval u ligového dorostu U16, kde jsem měl hráče jako je Filip Kaša, Patrik Macej nebo Lukáš Stratil. Bylo to zajímavé angažmá, hodně mi dalo ale také Valašské Meziříčí, kde jsme s panem Bedrichem trénovali MSFL. Postavení v tabulce nebylo dobré, ale byla to poloprofesionální soutěž. Člověk poznal spoustu kvalitních hráčů, problém tam byl jen v tom, že si nesedli lidsky ani fotbalově. Jedno z nejlepších mužstev jsem ale měl naposledy v Bílovci. Vedl jsem čtrnáctku, kluci měli velké cíle, fotbalu hodně obětovali. Měli skvělou partu, bylo to opravdu fajn.