S fotbalem je však spojen celý jeho život. „Já jsem začal s fotbalem v sedmačtyřicátém roce, kdy jsem začal hrát. Potom jsem šel na vojnu, vrátil jsem se zpátky a hrál v Kopřivnici do pětatřiceti let. Pak jsem přešel do Vlčovic, kam mě pustili zadarmo. Ve Vlčovicích jsem hrál asi dva roky, protože bylo domluvené, že až se vrátí kluk z vojny, tak já skončím. I když potom nechtěli, abych končil, já už jsem stejně dále nepokračoval. Začal jsem ve Vlčovicích trénovat a tehdy jsme postoupili z okresu do I.B třídy," vzpomíná na své fotbalové začátky Miroslav Kubala.

Následoval návrat do Kopřivnice, kde s fotbalem začínal. „V Kopřivnici jsem vzal společně s kamarádem Zaoralem ty nejmenší kluky. A právě i střelce branek z utkání proti Suchdolu Petra Okřesíka jsem začínal trénovat. Chtěl jsem ho naučit kopat pravou nohou. Je totiž výborný levák a já jsem mu říkal, že kdyby se naučil aspoň z padesáti procent kopat i tou pravou nohou, to by bylo dobré," pokračuje ve vzpomínání na trenérská léta Miroslav Kubala.

Starostlivý a ochotný Miroslav Kubala nyní vykonává funkci hlavního pořadatele při mistrovských utkáních. „Trénování jsem pak předal mladším a začal jsem dělat hlavního pořadatele. Asi tak patnáct roků už hlavního pořadatele dělám," doplňuje Miroslav Kubala.

Kdykoliv je domácí utkání žáků, dorostenců nebo mužů, Miroslav Kubala na kopřivnickém fotbalovém stadionu nechybí. „K tomu ještě také utkání přípravky, což jsou nyní dvě družstva. I když kdysi jich bylo více," vypráví kopřivnický fotbalový nadšenec. V mládí hrával také hokej nebo se chodil dívat na házenou. „Rád se teď podívám i na volejbal, který jsem hrával jako amatér, dále se dívám na atletiku, na košíkovou a samozřejmě na hokej," uvádí Miroslav Kubala.

Kolem sebe neustále šiří pozitivní atmosféru. Působil i na Okresním fotbalovém svazu v Novém Jičíně. „Dělal jsem ještě patnáct roků na okrese, chodil jsem tam každý čtvrtek. Měl jsem pod sebou mládež a musel jsem kontrolovat všechny zápisy. Byly tam i nějaké tahanice, kdy se mi třeba stalo, že měl někdo jeden týden u hráče jiné datum narození než ten předešlý nebo někdy jméno vůbec nesouhlasilo. Takže to pak šlo k disciplinárce. Na okrese byla radost dělat. Těžko se mi odcházelo," přibližuje působení na novojičínském okresním fotbalovém svazu Miroslav Kubala.

Jako pamětník kopřivnické kopané může srovnávat tehdejší fotbalové dění s tím současným. „Já jsem začínal ještě na hřišti u továrny. Když se hrála vyšší soutěž, tak tady byly nádherné návštěvy, pravidelně okolo čtyř pěti set diváků. Hrálo se i finále Rozkvětu a Kopřivnice vyhrála dva ku jedné. Tehdy přišlo na zápas dvanáct set diváků," říká Miroslav Kubala.

Na nejvyšší návštěvu na kopřivnickém stadionu si také velmi dobře vzpomíná. „Nejvyšší návštěva tady byla, když se jela plochá dráha. Na večerní závod přišlo dvacet tisíc diváků. A když se hrál v Kopřivnici československý pohár, to tady hrála Dunajská Streda a Sparta, bylo taky pořádně nabito. Tehdy byly obavy, že by se hráči mohli po utkání opít. Nakonec to bylo tak, že řidiči autobusu čekali jen půl hodiny po konci utkání, a kdo tu zůstal, měl smůlu," vzpomíná s úsměvem Miroslav Kubala.

V dubnu dostal cenu Václava Jíry, která je udělována osobnostem, jež se významně zasloužily o rozvoj českého fotbalu. „Vyznamenání jsem obdržel za celoživotní práci ve sportu. Navrhnul mě Okresní fotbalový svaz Nový Jičín," poznamenává k tomuto významnému ocenění Miroslav Kubala.

Fotbal ho stále baví. Panu Kurečkovi, kopřivnickému funkcionáři, prý jednou řekl, že až bude mít osmdesát let, skončí. „A on mi povídá, prosím tě, a kdo to bude dělat? Tak jsem mu řekl, že tady budu tak dlouho, jak to půjde," dodává na závěr, jak jinak než s úsměvem, Miroslav Kubala.