Těsně před startem letošní sezony opustil Nový Jičín a zamířil do nižší německé soutěže okusit své další zahraniční angažmá. Ofenzivně laděný Ján Moravčík, jenž 1. prosince oslavil 32. narozeniny, je zatím v zemi fotbalových mistrů světa spokojený. Jeho Neuhof, jenž se nachází u města Fulda, totiž vede tabulku s dvoubodovým náskokem.
JÁN MORAVČÍKNarozen: 1. prosince 1982
Současný klub: Neuhof (Německo – VI. liga)
Dřívější působiště: Vítkovice, Dukla Hranice, Štúrovo, Hlučín, Město Albrechtice, Nový Jičín, Jakubčovice, Vítkovice, Mikulovice, USC Rohrbach (Rakousko), Union Pregarten (Rakousko), Polanka, Nový Jičín, Neuhof (Německo).
„Na svátky jsem byl doma v Ostravě a taky jsem se byl podívat za rodinou na Slovensku. Zatím mi tamní angažmá sedlo po všech směrech, tak snad to tak půjde i nadále. Mentalita lidí je tam úplně jiná než u nás," vypráví odchovanec vítkovické kopané a nejlepší střelec Nového Jičína v minulé sezoně.
Dres Nového Jičína oblékal podruhé v kariéře, tentokráte rok a půl, ale od podzimu už brázdí německé trávníky.
„Lehce se mi rozhodně neodcházelo. V Novém Jičíně jsem byl spokojený. Jak už jsem předtím říkal, člověku tam vesměs nic nechybělo," říkal tehdy v létě před svým odchodem sympatický fotbalista, jenž v Německu kromě fotbalu pracuje ve spediční firmě.
Jak jste s novým týmem dopadli po podzimní části?
Po podzimu jsme první s náskokem dvou bodů, ale máme ještě zápas k dobru. Klub se vloni zachraňoval, takže ambice byly letos hrát v horní polovině tabulky. Nakonec se to vyvinulo tak, že jsme tam, kde jsme (usměje se).
Neuhof hraje šestou německou ligu. Jak byste ji kvalitativně přirovnal k soutěžím u nás?
Přirovnal bych to asi k naší divizi. V mančaftu nás je celkem šest Čechů, což je asi takový unikát. Se mnou tam odcházel Radek Vlk z Orlové a nejznámější je Radek Görner, který hrával druhou ligu za Jihlavu nebo první ligu za Slovácko a Žižkov. Dále pak Víťa Kratochvíl, to je kluk z Jižní Moravy, a pak tam jsou dvojčata z Uherského Hradiště Pavel a Petr Koneční. V soutěži je hodně Turků, ale to je celkově v Německu. V naší soutěži jsem potkal asi dva Čechy a jednoho Slováka, který říkal, že už tam je asi deset let.
Jak je na tom soutěž, co se týče fanoušků?
Na domácí zápasy lidi moc nechodí. Možná tak kolem jedné, dvou stovek. Myslím si, že je to způsobené i tím, že nás tam je dost cizinců. Když se ale hraje nějaké místní derby, tak přijdou i čtyři nebo pět stovek. Záleží, jak kde.
Jak se v podzimní části dařilo vám osobně?
Hrával jsem útočníka, občas v záloze. Bohužel jsem kvůli červené kartě čtyři zápasy stál. Bylo to kvůli takové přísné červené kartě v poháru. Tím jsem si to trošku zapinkal. Potom jsem se do toho zase dostával a konec už byl lepší. Ale moc mi to tam na podzim nepadalo, dal jsem jen tři branky. Hlavní tahoun je Radek Görner, přes něho jde všechno. V loňské sezoně byl nejlepším střelcem soutěže, i když se do posledního kola zachraňovali.
A jak vycházíte v Německu s trenérem?
Ze začátku to vypadalo, že budou problémy, ale nakonec jsme si tak nějak sedli. Je to takový typický Němec přísný, rázný, zásadový, ale všechno v pohodě. Tréninky máme třikrát týdně. Zápasy pak o víkendu. Ale stávalo se, že jsme hráli i v pátek večer a pak i v neděli. Takže jsme během víkendu stihli dva mistráky.
Budete v Německu pokračovat také na jaře?
Zatím jsem doma, ale na 90% bych měl zůstat v Německu. Předběžně jsme domluveni. Příští týden jedu zpátky, protože musím do práce. Pracujeme tam ve spediční firmě. Přípravu pak začínáme 21. ledna.
Nový Jičín se po podzimní části krčí až na 13. místě divizní tabulky. Co na to říkáte?
Je to pro mě velké překvapení nebo spíše mírný šok. Určitě jsem to nečekal. Sledoval jsem každé kolo a nejčastěji jsem byl v kontaktu s Peťou Pleškem. Říkal mi, že měli i trošku smůly, ale i tak jsem čekal, že budu v tabulce výše. Pořád si však myslím, že se vyšvihnou někde nahoru. Teď jsem četl, že kluci mají nového trenéra Honzu Pejšu, se kterým jsem i chvíli hrával. Myslím si, že tomu určitě pomůže a oživí to. Taky si myslím, že se bude k týmu hodit.
Jak vzpomínáte na své starty ve 2. lize?
Poprvé to bylo v Hlučíně pod panem nebožtíkem Cviertnou a moc rád na něj vzpomínám. Pak i pod Petrem Samcem. Určitě mi to dalo hodně i do života a jsem rád, že jsem měl možnost si to vyzkoušet. Možná s odstupem času bych některé věci řešil jinak. Ale člověk v životě udělá nějaké chyby. Vím, že chyby byly spíše na mé straně. Taky rád vzpomínám na Jakubčovice, kterým bych chtěl poděkovat, konkrétně panu Molnárovi a panu Rovňanovi.