Po tomto vítězném zápase asi sotva kdo z hráčů, funkcionářů i fanoušků tušil, že mužstvo neokusí výhru téměř dva a půl roku. V 66 odehraných zápasech od toho vítězného, který se hrál 27. května 2007, Lichnov získal pouhé čtyři body za remízy. Vítězství konečně v neděli 4. října 2009. I když Lichnov v zápase I. B třídy, skupiny D, v němž hostil Tichou, ještě v poločase prohrával 1:2.

Trenér Tichavský si myslí, že touto výhrou nastal obrat k lepšímu. „Věřil jsem, že to přijde. Před sezónou jsme hodně posílili. Přišli nějací hráči a začal hrát Marek Zeman, který se vrátil. Máme pořád nějaké zraněné a nějakou dobu trvá, než se to dá dohromady. Ale myslím si, že to mužstvo má na víc, než jak je na tom teď,“ uvedl Tichavský a znovu připomněl, že očekávané výsledky nepřicházely i kvůli tomu, že byl pořád někdo zraněný.

Za pádem Lichnova stojí generační výměna

Podle Tichavského má jeho mužstvo dobrý herní projev. „Myslím si, že má i na horní polovinu tabulky. Je vlastně krátce po začátku sezóny, takže uvidíme,“ nechtěl být prorokem trenér Lichnova.

Za prudkým pádem Lichnova zřejmě stojí generační výměna. „Když jsem skončil, tak se mnou končilo asi sedm dalších kluků. Vesměs všichni starší. Skončili někteří z hostování a do hry naskočil prakticky nový mančaft. Klub měl málo odchovanců, většinou tam byli hráči na hostování a nějak se to nedalo dohromady,“ poznamenal Tichavský.

Šňůra porážek, která se zdála být nekonečná, byla deprimující. „Je strašně těžké hráče vůbec nějak motivovat. Osobně jsem byl dvakrát nebo třikrát rozhodnut, že skončím, ale vždycky jsem se nechal přemluvit. Pořád jsem věřil, že to jednou přijde. Přišlo to teď. Možná trochu pozdě, ale věřím, že první třídu zachráníme,“ uzavřel Tichavský.