Většinu času tráví v Praze, ačkoli kořeny, životní i fotbalové, má na severu Moravy. Čtyřicetiletý rodák ze Studénky Marek Trval tak přijíždí na rodnou Moravu jen čas od času, naposledy tu byl o víkendu. A v utkání internacionálů Sparty a staré gardy Nového Jičína byl opravdu vidět. Vždyť vstřelil čtyři ze sedmi branek Pražanů.

Ačkoli duel starých gard byl jen přátelským zápasem, dal jste v něm čtyři góly ze sedmi. Jak často se vám to povede?

Někdy se to prostě povede. Tak dvakrát třikrát do roka.

A udržujete si nějak fyzičku, nebo jen prostě hrajete přáteláky starých pánů?

Jo, chodím dvakrát týdně do hospody (smích).

Jak často se vracíte na sever Moravy?

Protože jsem dost pracovně vytížený a dělám ještě do fotbalu v Praze, takže toho času moc nemám, tak mi to vyjde jednou za dva za tři měsíce.

Znamená to, že se z vás stal už natrvalo Pražák?

Ano.

O vás se toho člověk moc nedozví. Říkáte, že děláte do fotbalu…

Dělám šéftrenéra mládeže v Kyjích. To je malý klub v Praze, starám se v něm o mládež.

Co děti? Potatily se?

Kluk hraje fotbal, už je v dorostu v Kyjích a hraje celkem slušně. Teď se to v jeho věku láme, takže uvidíme, co z něj bude.

Trenérská židle vás neláká? Ptám se proto, že mnoho vašich spoluhráčů, a to nejen ze Sparty, dnes pracuje jako trenéři u druholigových nebo prvoligových týmů.

Mě naplňuje momentálně ještě něco jiného. A trénovat nehodlám.

Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste hrával ještě ve Vítkovicích?

Vzpomínám na celou svoji kariéru dobře. Zažil jsem s fotbalem nádherné věci, a je jedno, jestli jsem byl ve Studénce, Vítkovicích, Spartě nebo ve Viktorce.

A dá se říct, který klub vám přirostl nejvíce k srdci?

Určitě Sparta. Protože přestup tenkrát do Sparty, to bylo pro mě vyznamenání mojí práce. A i když jsem v jejím dresu strávil jen dvě sezony, tak to byla úžasná léta. Sparta byla tehdy třetím týmem Champions League. Byl tam mančaft, který patřil k nejlepším, takže to bylo pro mě úžasné období.