Na podzim roku 1875 dal tehdejší starosta Augustin Prosek v obecním zastupitelství návrh aby byl v městě ustaven protipožární sbor. Stanovy byly sestaveny podle požárního řádu z 28. dubna 1873 a obecní zastupitelstvo je 9. března 1876 na svém zasedání schválilo. Nato byly zaslány moravskému místodržiteli v Brně. Dne 4. května 1876 pod č. jednacím 10.045 moravské místodržitelství stanovy schválilo a tím byl „Sbor dobrovolných hasičů“ ve Štramberku založen.

Obec v roce 1879 vyhověla přání sboru a zakoupila mu čtyřkolovou stříkačku za 1000 zlatých a 200 metrů hadic. Byla také sjednána smlouva o vzájemné pomoci se Závišicemi, Rybím a Ženklavou při požárech. Hasičský sbor zakoupil trubku za 10 zlatých a stanovil trubače, který měl za povinnost vyhlašovat poplach při požáru. Doposud se po žární poplach vyhlašoval křikem, bubnováním a zvoněním.

V roce 1880 měl sbor už 75 členů a hasicí inventář v hodnotě 1 771 zlatých.

Slavnostní svěcení praporu bylo 23. července 1893. Matkou praporu byla arcivévodkyně Alžběta, zastoupena hraběnkou Idou, manželkou Felixe hraběte z Lilie, zemského hejtmana moravského.

V roce 1929 sbor dostal po dvouletém jednání ke stavbě zbrojnice dle návrhu architekta Gajovského. Z pohledu dneška byla památnou koupě stříkačky Tatra 26/30 dne 22. února 1930. Bylo zakoupeno 204 m hadic, 2 plynové masky a výkonná svítilna o 300 svíčkách.

V roce 1931 stoupil sbor do 55 výročí trvání. Město v čele se starostou panem Aloisem Petrášem po schváleni rady a zastupitelstva zakoupilo domek č. 137 na Záuličí od paní Rýdlové a daroval ho na výstavbu hasičské zbrojnice. V únoru členové dům zbourali. Výstavbu zahájil 15. května architekt bratr Karel Gajovský, náčelník 33. župy z Moravské Ostravy a slavnost položení základního kamene s vložením pamětní listiny 17. května. Otevření nové ho hasičského domu se konalo 23. srpna 1931. Toho dne odevzdal stavitel starostovi klíče od hotového domu a ten ho předal do užíváni hasičskému sboru. V prvním patře byla umístěná městská knihovna a čítárna

V roce 1932 stihla sbor těžká nehoda. V neděli 26. června jelo 13 bratří na výlet do Rybího. Pod Tereziánským dvorem /křižovatka pod Bílou horou / dostala auto stříkačka Tatra 26/30 řízená Čeňkem Galiou smyk, vůz se převrhl. „Bratr Jan Jurek zemřel, sedm členů se vážně zranilo,“ citoval z kroniky Hoffmann.

V roce 1950 sbor požádal obec o poplachové zařízení – sirénu, kterou ještě v tom roce namontoval na požární dům. V roce 1967 Tatru 93 převzalo technické muzeum Tatry Kopřivnice. Ten je vystaven v muzeu do dnes.

V roce 1985 při zásahu u požáru automobilu T 603 v garáži rodinného domku,byl zraněn člen Oldřich Lacina na oku po úderech proudnici. Stařičká stříkačka Tatra se zúčastnila propagační jízdy ke 100 výročí značky TATRA z Vídně do Kopřivnice, bohužel jen od státní hranice. Řidiči nedostali vízum. Od té doby se tento technický unikát účastní řady akcí a objevil se i v Hasičském muzeu v Ostravě.