Kliknutím zvětšítePři pohledu na ten snímek se nám sevřelo srdce, přiznávají tisíce lidí na sociálních sítích. Na obrázku je totiž vidět klokaní mládě, které se marně snažilo uniknout ničivým plamenům v Austrálii. Nepovedlo se mu to. Zastavil ho vysoký plot, který do buše postavil člověk. Oheň tak klokana sežehl na troud. Jeho tělo zůstalo strnule opřené o drát.
Zvířata v plamenech
Podobných fotek je plný internet. Masivní požáry, které sužovaly Austrálii od září loňského roku až do poloviny letošního ledna, totiž usmrtily obrovskou spoustu zvířat. Podle odhadů univerzity v Sydney jich bylo až půl miliardy.
Jak dobře znáte ohrožená zvířata? Vyzkoušejte náš kvíz:
Plameny spolykaly naprosto všechno, co se jim postavilo do cesty: savce, plazy i hmyz. Uniknout nedokázali dokonce ani ptáci. Proč, to ukazují jiné záběry z buše: ptáci se na nich sice pokoušejí z místa pohromy vzlétnout, horko je ale tak omračující, že nakonec padají zpět k zemi.
Horko nám ještě bude
Vědci se přitom shodují: toto je jenom začátek. Podobných událostí bude pravděpodobně přibývat. „Kontinent je totiž vyprahlý, od konce devadesátých let klesly počty srážek v jihovýchodní části Austrálie dokonce o jedenáct procent,“ připomíná klimatoložka Sarah Perkins Kirkpatricková z University of New South Wales.
Co naopak stoupá, jsou teploty vzduchu. „Minulé léto bylo vůbec nejžhavější v celé historii,“ pokračuje žena. Rtuť teploměru se prý na ostrově pohybovala po celé léto okolo 41,9 stupně Celsia. To je dokonce o 1,52 víc, než byl dosavadní rekord z roku 2013. „Klima se nám jednoduše mění,“ hodnotí stav expertka.
Smutný seznam, který byste měli vidět:
Další posun mohou zapříčinit i samotné požáry. Myslí si to alespoň bývalá premiérka Nového Zélandu Helen Clarková. „Tuny prachu, které kvůli ohni dosedají na špičky novozélandských hor, totiž mohou urychlit odtávání místních ledovců,“ vysvětluje.
Těch je sice na Novém Zélandu kolem tří tisíc, vědci ale podle Clarkové varují, že současným tempem mohou všechny roztát už koncem tohoto století. To zvedne hladiny oceánů a uvede do pohybu mnoho dalších událostí.
Bez budoucnosti
Vědci přitom na drtivé změny klimatu a s tím související vymírání zvířat neupozorňují poprvé. Naopak. Snaží se obyvatelstvo zeměkoule varovat dlouhodobě.
Naposledy třeba ve zprávě, kterou vydala Mezivládní platforma pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Experti v ní popisují, že v nejbližších několika desetiletích zanikne téměř osmina všech živočišných druhů světa. Na planetě podle nich nemá budoucnost až milion různých zvířat. V ohrožení je třeba žirafa, koala nebo sysel.
Apokalypsu přitom nezpůsobí jen pouhé oteplování zeměkoule. Na vině bude i nešetrné nakládání se zemědělskou půdou, lov či znečištění vody a vzduchu. „Dopad bude mít i úbytek přirozených stanovišť nebo šíření takzvaných invazivních druhů, které zlikvidují stávající faunu v krajině,“ doplňuje šéf zmíněné skupiny vědců Robert Watson.
Další zvířata sice podle něj přežijí, budou se ale muset kvůli tomu změnit. Některá to už ostatně dělají.
Kdo se přizpůsobí?
Třeba část stěhovavých ptáků se začala zmenšovat. Jen za posledních třicet let se jejich těla scvrkla skoro o tři procenta. Co se jim naopak prodlužuje, je rozpětí křídel. Důvod? „Opeřencům začíná být jednoduše horko. Velká a těžká těla se totiž daleko hůř chladí,“ vysvětluje v rozhovoru pro BBC ornitolog Brian Weeks. Naopak lehčí živočichové se ochlazují snáz.
Ptáci s menšími těly by ale nemuseli některé věci zvládnout. Problémy by jim mohla dělat třeba náročná cesta do zimoviště za mořem. Menší těla se proto musejí současně vybavit daleko delšími křídly.
Změna jídelníčku
Lední medvědi zase mění svůj jídelníček. „Dřív byli jejich hlavní kořistí tuleni, které si šelmy ulovily na plovoucích krách v moři. V poslední době se jim ale tyto kry rozpouštějí. Medvědy to nutí žít stále častěji na pevnině,“ popisuje biolog David Iles v magazínu National Geographic.
Některé druhy zvířat by vás svou inteligencí možná překvapily:
Medvědi proto začali plundrovat hnízda ptáků, především hus. „Pokud jich vyplení kolem dvaceti, zajistí si tím přibližně osmdesát až devadesát husích vajec. To už svou kalorickou hodnotou jednoho tuleně nahradí,“ uvedl biolog.
Nová teritoria
Vědci z Norského polárního institutu navíc prý viděli několik ledních medvědů, jak loví a pojídají delfíny. To znamená zvířata, která se dřív do medvědích teritorií vůbec nedostávala. Globální oteplování jim ale najednou dovoluje zamířit i dál na sever.
Pro většinu zvířat se ale mění jejich životní podmínky tak rychle, že se jim zřejmě přizpůsobit nepodaří.
Lidé zdevastovali Zemi na tři miliony let. Je jako po pádu meteoritu
Stačilo málo: aby do naší planety narazil meteorit široký necelých deset kilometrů. Střet okamžitě rozpoutal masivní reakci. Zemětřesení se začala střídat s tsunami, do toho vybuchovaly okolní sopky. Obloha se zatáhla hustým prachovým mrakem, který na několik týdnů pohltil veškeré sluneční paprsky.
Efekt byl tak smrtící, že většina dinosaurů včetně slavného Tyranosaura rexe postupně vyhynula. A s nimi i pětasedmdesát procent veškerého žijícího tvorstva na tehdejší planetě Zemi.
Zhruba tak popisují vědci události, které se podle nich odehrály zhruba před 66 miliony let. Definitivně tím skončila slavná éra dinosaurů, která trvala asi 130 milionů let. Událost se nazývá páté masivní vymírání druhů a prozatím byla v historii zeměkoule poslední.
Blíží se šesté masové vymírání
Jenomže podle biologa Matta Davise z Aarhuské univerzity to pravděpodobně nebude dlouho trvat a masové vymírání nastane pošesté. Tentokrát za to ale nebude moci přírodní katastrofa, nýbrž člověk.
Jak si umělci představují poslední den dinosaurů?:
„Lidstvo v příštích padesáti letech skutečně zlikviduje tolik savců, že se z toho modrá planeta nevzpamatuje dřív než za tři miliony let,“ domnívá se badatel. A to je podle něj ještě optimistická představa, někteří kolegové prý Zemi předpovídají, že se bude z lidské činnosti zotavovat zhruba sedm milionů let.
Země by se měnila i bez zásahu lidí
Část odborníků ale nesouhlasí. Třeba podle českého biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce je takové hodnocení lidí krajně nespravedlivé.
Vliv člověka na přírodu a zvířata je sice podle něj skutečně nepopiratelný, veškerou vinu za stav modré planety by ale na lidi neházel. „Je zřejmé, že masivní lov nebo změny přirozených biotopů, které vidíme třeba při rozsáhlém kácení deštných pralesů, dopadají na zvířata opravdu drastickým způsobem,“ říká Evžen Korec.
Dějiny Země jsou ale podle něj dějinami opakovaného vymírání a vzniku nových živočišných druhů. „K zásadním změnám klimatu tady vždy docházelo, dochází a nadále bude docházet. A to bez ohledu na to, jestli na Zemi zrovna v danou chvíli žijí lidé, nebo nikoliv,“ domnívá se český biolog.
Jinými slovy: k šestému masivnímu vymírání druhů by podle něj časem došlo tak jako tak.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
