První akce Orlové dnes skončila brankou.

„Určitě to bylo těžké. Soupeř dal rychle branku, ale nemyslím si, že by nás to nějak moc rozhodilo, protože jsme to rychle dali na jedna jedna. Určitě to nebyl zlomový moment. O mnoho horší a neférová byla druhá branka, kdy mě v brankovišti fauloval hráč Orlové, ale to bohužel nikdo z rozhodčích neviděl.“

Mohl byste srovnat oba finálové zápasy, tedy jak na ledě Orlové, tak nyní ve Studénce?

„Myslím si, že toto utkání bylo z naší strany mnohem povedenější. Také si myslím, že jsme dnes měli určitě vyhrát, protože jsme byli lepším týmem. Bohužel, hokej se hraje na góly.“

Co poslední třetina?

„V té jsem neměl vůbec žádnou práci, protože se hrálo prakticky pořád v naší útočné třetině. Až nějakých dvacet vteřin před koncem přišlo to, co přišlo. Puk šel na volného hráče mezi kruhy, tak jsem si vyjel, protože jsem čekal, že vystřelí, ale ještě to chytře potáhl.“

Co prodloužení v takovémto zápase?

„To už je spíše o štěstí. Tam už není prostor na to něco vymýšlet. Bohužel, tu branku beru na sebe. Je sice pravda, že jsem se v době střely přesouval z druhé strany, ale to jsem chytit měl.“

Řekl bych, že dnešní utkání bylo hodně nadprůměrné.

„Opravdu to mělo tempo. Dokonce si troufám tvrdit, když jsem letos viděl několik druholigových zápasů, že toto utkání bylo mnohem kvalitnější, než většina z nich.“

Vy jste dnes poprvé v play-off prohráli doma…

„Je to tak. Takový je prostě život. Na druhou stranu Orlová byla nejkvalitnější celek, se kterým jsme tady v play-off hráli.“

Co říkáte na partu, která se sešla pro letošní sezonu v kabině?

„Parta byla určitě super. S minulým rokem se to vůbec srovnat nedá. Dá se to částečně srovnat s partou před dvěmi sezonami, ale vlastně ani to ne, protože tu byli kluci, kteří k nám docházeli jenom na zápas z Valmezu. Letos to všichni byli vesměs ti staří kmenoví hráči Studénky, takže parta určitě super. Sice jsme neodehráli všechny zápasy kompletní, ale myslím, že můžeme být spokojeni s tím, co jsme dokázali.“