Palu vůbec nepřekvapilo, že se Pastrňák v nejslavnější lize světa tak prosadil. „Je to prostě v něm. Už v mládí bylo. Kdo ho sleduje, tak musí sám vidět, jakou má radost z hokeje. Jak se tím baví. To penězi nevyvážíte, to už musí v člověku být. Ta přirozená radost ze hry. Proto to dotáhl tak daleko,“ říká pro Deník Martin Pala.

Pastrňák prý je, a vždy byl, skvělý parťák. „S ním je pořád živo. On je strašně soutěživý, nejradši by o něco hrál i v Člověče, nezlob se,“ vykládá Pala. A jak se ti dva vlastně poznali? „Na hokeji. Můj kluk hrával za Karvinou, David za Havířov,“ prozrazuje Pala.

„I když hráli proti sobě, padli si do oka, postupně se skamarádili. Byli na jedné vlně. Pak už tedy proti sobě moc nehráli, protože Pasta byl tak dobrý, že hrával spíš za starší družstva, třeba sedmáky. Jen když potřeboval Havířov v pátých třídách vyhrát, tak si vzal Davida zpátky do týmu a on dal tři čtyři góly,“ vybavuje si Pala.

Postupně došlo kamarádství jeho syna a Pastrňáka tak daleko, že současný hvězdný útočník trávil spoustu času u rodiny Palových. „David měl talent i na hokejbal,“ vzpomíná Pala, povoláním městský policista v Karviné. „Mates si s ním na hřišti rozuměl. Společně máme doma tituly z mladších i starších žáků v hokejbale,“ hlásí hrdě Pala, který úspěšný tým vedl.

David Pastrňák v dresu Bostonu slaví gól v play-off.
Miliardář Pastrňák. Český snajpr podepsal novou smlouvu v NHL, která bere dech

Pastrňák vždy udivoval výjimečným talentem přizpůsobit se situaci a projít přes obránce. „Pozorovat ho na ledě nebo hokejbalovém hřišti byl zážitek. Nejlepší hráč ročníku 1996, který u nás je,“ má jasno Pala. Pastrňák byl vždy hyperaktivní člověk. „Už jako dítě to tak měl nastavené. Znám ho od jedenácti a nezměnil se. Pořád někde hopsal a něco dělal. Ovládá výborně pinec, basket, fotbálek. Samozřejmě hokej i hokejbal,“ vyjmenovává Pala.

„Myslíte, že když u nás býval, tak jsme seděli doma a jedli chlebíčky? Ani omylem. Kluci sebrali hokejky a vyrazili na trénink dorostu. Pasta si dokonce navlékl brankářskou výstroj a šel chytat. Věřím tomu, že kdyby nám v reprezentaci vypadli všichni tři brankáři, že by se klidně postavil mezi tyče,“ dodává s úsměvem Pala.

Pastrňák se prý na ledě projevoval jako lídr týmu už v žákovské kategorii. „Nezažil jsem s ním zápas, který by skončil bez branek. Pasta ten gól vždycky dal. Anebo ho alespoň připravil spoluhráči,“ vybavuje si Pala. A také byl výborný bavič. „Jeli jsme autobusem z finálového turnaje v Praze, Pasta si vzal mikrofon a komentoval všechny situace, které jsme s kluky během turnaje zažili. Prostě hotový Záruba,“ uzavírá Martin Pala.