Ve středu se vrátí na led, kde prožil celou svou kariéru. Jednu z ikon přerovského hokeje čeká už pozítří návrat domů. Zkušený forvard Pavel Hanák, který od začátku letošní sezony hájí barvy Nového Jičína, kam zamířil na roční hostování, přijede do Přerova poprvé jako soupeř. S Novým Jičínem se bude snažit přerušit nepříznivou sérii porážek.

Po dalším nezdaru, tentokráte doma s Hodonínem, z něj bylo cítit obrovské zklamání. „Šance na body jsme rozhodně měli. Myslím si, že jsme byli dvě třetiny více než vyrovnaným soupeřem, ale prostě nedáme gól a dostaneme hloupé branky, které nás srazí dolů," smutnil muž s číslem 61 na zádech, který předposlední říjnový den oslaví čtyřiatřicáté narozeniny.

Sérii porážek jste neprolomili ani proti Hodonínu. Jak jste viděl čtvrté domácí utkání sezony?

Pro nás je teď těžký každý zápas. Asi to bylo vidět, že jsme nezačali špatně. Zápas to byl vyrovnaný, ale místo toho, abychom dali góly my, tak jsme si dali prakticky dva vlastní góly a prohrávali jsme 0:2. Myslím si ale, že první třetinu jsme byli lepší. Už moc chceme, ale je to vyloženě křeč.

Jedním z důležitých momentů byla nezvládnutá dvojnásobná přesilovka trvající minutu a deset vteřin.

Tady si nebudeme nic nalhávat, to jsme prostě zahráli úplně strašně. To si myslím, že taky rozhodlo. Přesilovka byla zahraná hrozně a byl to taky jeden z důvodů, proč jsme nedali góla dříve, a zápas tak nezdramatizovali.

Hodonín se vrátil do skupiny Východ po třech letech. Věděli jste, co od soupeře čekat?

Nevěděli jsme vůbec, jenom podle výsledků. Ale já za sebe můžu říct, že tak slabý Hodonín jsem ještě neviděl. Ale bohužel. My jsme v takové křeči, nebo nevím, jak to nazvat, že prostě ani takovýto mančaft nepotrápíme a dostaneme doma pět gólů.

Čím si to vysvětlujete?

Když to třeba srovnám s Technikou, která tady u nás hrála minulý týden, tak tam jsme neměli vůbec šanci. Brno bylo jednoznačně lepší. Proti Hodonínu ale šance na body rozhodně byly. Myslím si, že jsme byli dvě třetiny více než vyrovnaným soupeřem, ale prostě nedáme gól a dostaneme hloupé góly, což rozhodne zápas. Body ze zápasu s Hodonínem měly určitě nějaké být.

Po dvou třetinách byl zápas otevřený, ztráceli jste dvě branky. Co jste si řekli v kabině?

Do třetí třetiny jsme šli s tím, že to zkusíme alespoň vyrovnat. Věděli jsme, že potřebujeme každý bod, ale místo toho jsme si tam naplácali další dva góly, a bylo po zápase.

Vraťme se ještě k vašemu příchodu do Nového Jičína. Jak k němu v létě došlo?

S Přerovem už jsem se nedomluvil na podmínkách. Kádr chtěli trošku omladit, takže jsme se dohodli, že si najdu nějaké hostování. Ozvali se mi z Nového Jičína. Jednání probíhala v pohodě, takže jsem skončil tady. Ve hře byly ještě nějaké jiné kluby, ale rozhodl jsem se pro Jičín. Takže jsem tady, ale je to nyní z naší strany taková trápená. Musíme to ale nějak zvednout.

Co je podle vás třeba zlepšit do příštích zápasů?

Na rovinu. Kdybych to věděl, tak to začnu ihned dělat. Musíme ještě více bojovat, makat a věřit, že to štěstí přijde i k nám, a místo toho, abychom si dávali polovlastní góly, tak to trefíme do správné brány.

Ve středu vás čeká pikantní souboj a návrat domů do Přerova. Co vás tam čeká?

V Přerově to bývá vždycky těžké. Za těch čtrnáct let to znám z pohledu domácích, ale vím, že Přerov má vždycky dobré nástupy a čeká nás minimálně tak těžký soupeř jako v Prostějově, kde jsme to odehráli důstojně (Nový Jičín prohrál 2:4. Následná utkání ale doma Prostějov vyhrál 10:1 s Frýdkem-Místkem a 10:0 s Břeclaví). My chceme a musíme získat nějaké body kdekoliv, ať už je to Přerov nebo kterýkoliv jiný tým.

Váš návrat domů asi nezůstane bez povšimnutí…

To stoprocentně. Hecování probíhá prakticky už od té doby, co jsem odešel, takže už se na to, myslím, všichni těší. Přijde spousta známých a kamarádů. Všichni se těší jenom tady na ten zápas, tak já doufám, že tam s Novým Jičínem konečně něco urveme.

To by pro vás bylo asi o to příjemnější, je to tak?

Já si myslím, že začít zase se sbíráním bodů zrovna v Přerově by bylo to nejlepší, a doufám, že se to povede.