Kluci v Americe mají k hokeji lepší přístup

S hokejem začínal na legendárním vsetínském Lapači a poté se přes Třinec a Mladou Boleslav dostal dostal do americké NAHL, odkud se po roce vrátil zpět do ČR, kde se stal posilou druholigového Nového Jičína. Jednadvacetiletý Lukáš Motloch, jenž má za sebou starty také v mládežnických reprezentacích, se vítězným gólem v domácím derby proti Kopřivnici (5:2), které sledovalo 1200 diváků, rázně připomněl novojičínským fanouškům.

„Začali jsme solidně, ale pak jsme neposlouchali pokyny trenéra a to vedlo k tomu, že jsme po dvou třetinách prohrávali 1:2. Před třetinou třetinou jsme si něco řekli, a když jsme dali třetí gól, tak už jsme věřili, že to zvládneme. Dobře jsme napadali a to na soupeře platilo. Byly tam pak nějaké krušné chvíli při oslabení, ale obětavostí jsme to uhráli. Myslím si, že všichni odvedli maximum,“ hovořil před novojičínskou kabinou, ve které právě dohrál hit Raketou na Mars od Věry Špinarové, rodák z valašských Kateřinic, které jsou známé díky firmě vyrábějící puky.

Jak došlo k vašemu letnímu příchodu do Nového Jičína?

Vloni jsem hrál v Americe a rozhodl jsem se, že už tam nebudu pokračovat. Hledal jsem tým a Nový Jičín se nabídl, že tady můžu jít na zkoušku. Podařilo se mi dostat do týmu a jsem za to rád.

Zábavní park v Bílovci? Lidé chtějí referendum

Jaký dojem na vás udělal mladý novojičínský kádr?

Je pravda, že máme mladý mančaft, ale vůbec bych se toho nebál. Jsou tu talentovaní kluci, kteří už si zahráli i první ligu. Máme rychlost, důraz, ale ještě i mladickou nerozvážnost, protože nemáme tolik zkušeností. Ale tohle vyvažují starší kluci, jako Kocka (Ivo Kocián), Geboš (Robin Gebauer), Zedňa (Pavel Zedník) nebo Hruša (Jakub Hruška), který už se taky může považovat za staršího, protože už toho má dost odehráno (usměje se). No a ještě Slove (Jiří Slovák) v bráně.

Jak vzpomínáte na rok strávený v USA?

Byla to liga, ze které chodí hráči na univerzity. To byl právě můj cíl. Dostal jsem nějaké nabídky, ale nevyšlo mi stipendium, které by pokrylo dostatečnou část nákladů. Co si budeme nalhávat, studium v Americe je drahé. Ale jsem rád, že může teď hrát tady v Novém Jičíně. Byla to pro mě dobrá zkušenost, protože jsem se podíval, jak se hraje hokej jinde. Hrál se tam ten severoamerický hokej, puky do brány a žádné složitosti. Naučil jsem se tam spoustu věcí, jako třeba jazyk a věřím, že jsem se zlepšil i hokejově. Bydlel jsem v rodině, která byla perfektní, takže jsem měl výborné zázemí. V týmu byl na zkoušce i jeden Slovák, ale ten se nedostal do týmu. Co se týče diváků, tak na nás chodilo kolem čtyř stovek, ale hrávali jsme i v halách, kde byly třeba dva tisíce diváků.

Co vám jedna sezona za mořem ukázala?

Můžu říct, že se tam oproti české juniorce hodně maká. Kondice na ledě se tam dělá daleko více, než tady. Kluci tam mají i lepší přístup. Přijde mi, že u nás v Česku chodí někteří kluci na trénink znudění. V Americe si nikdo nedovolí vypustit ani jedno cvičení na tréninku, protože je tam strašná konkurence. Ve čtvrtek třeba trenér vyhodí tři hráče a v pátek ráno přijdou čtyři noví. Každý den musí ten hráč odevzdat maximum, jinak nemá šanci.

Nový Jičín zažil politické K.O. ještě před volbami

Jaké jsou vaše hokejové cíle?

Samozřejmě, že nějaké mám, ale nechtěl bych se o ně dělit. Chci tady přinést každý den sto procent, a co se stane v budoucnu, tak to se uvidí.

Představujeme prvňáčky ZŠ v Kuníně a Františka Palackého, Hodslavice