Asi je to úleva, že jste v Porubě prolomili pětizápasovou sérii bez bodů…

No tak myslím, že v Porubě jsme vyhráli proto, že jsme byli lepší. Ale na druhou stranu, my jsme letos byli už víckrát lepší, ale na rozdíl od středečního večera jsme nedávali góly. (směje se) Teď se však kluci konečně vzbudili, protože třeba Marian Skaloš doteď nedal branku a v Ostravě dokázal vstřelit hned tři. A to přitom ze začátku seděl, protože minule byl jeho výkon úplně špatný, takže jsem ho od začátku nepostavil. A to ho asi trochu nakoplo. Ale celkově musím říct, že celá první lajna zahrála teď dobře. I když je pravda, že se potýkáme s úzkým kádrem. A to se nám navíc ve středu ještě dva další hráči zranili, takže jsme dohrávali v patnácti lidech. A třeba Filip Chvostek nastoupil poprvé po šesti týdnech po operaci kotníku.

Říkáte, že se vám zranili dva hráči. Jde o něco vážnějšího?

Dan Brynecký, toho jsem po tom, kdy mi řekl, že má něco naraženého, vysadil a nasadil jsem místo něj Mariana Skaloše. A mladý centr Jirka Pargáčů, který při jednom z buly nějak spadl a narazil si koleno nebo něco takového. A navíc toho měl i dost, protože v poslední době odehrál hodně zápasů. Ale ani v jednom případně nejde o nic vážného.

Ale jinak jste mohl být asi s výkonem Pargáče spokojený…

Jirka, dokud byl v Porubě ve hře, tak to hobloval. Ti mladí kluci to rvou, furt jezdí. Na rozdíl od staršího, který na ledě polovinu cesty chytrostí ušetří.

Kromě něj jste postavil v této sezoně už čtvrtého gólmana, který taky nepatří mezi veterány. Daniel Chvostek oslavil před dvěma týdny osmnácté narozeniny…

Je to kluk, který je náš, ale momentálně chytá v Třinci. Je to ještě junior a postavil jsem ho i kvůli tomu, že jednička Lukáš Šrámek je zraněný. A minimálně ještě zhruba dva týdny nám chybět bude. A dvojce Tomáši Kozákovi se v posledních zápasech prostě moc nedařilo. Tak nám nezbylo než povolat z Třince Dana.

V předchozích třech zápasech jste inkasovali dohromady dvacet branek a na výhru jste čekali téměř měsíc…

To je sice pravda, že jsme měli sérii porážek, ovšem některé z nich byly fakt nešťastné. Při pohledu na výsledky to zní možná i divně, ale my jsme v mnohých zápasech jeli třeba i sedmkrát sami na branku. A naopak soupeři nám dali třeba ze tří střel v jedné třetině dva góly. To se pak navíc s naší neproduktivitou odráželo na celkovém skóre. A právě v tom bylo něco zakletého. Ovšem jestli se nám to povedlo odčarovat, to se teprve uvidí. V Porubě nám to vyšlo. Každá změna, kterou jsme udělali, se povedla. To tak ale někdy bývá. Rozbourá se stereotyp a projev týmu se oživí.

Takže mistrný trenérský tah. Po dvou vysokých porážkách nasazení neokoukaného a hladového osmnáctiletého gólmana…

Třeba jo. Dana znám od žáků a tuším, co v něm je. I když je teď tři nebo čtyři roky v Třinci a já ho viděl jen v několika zápasech. Ale on v sobě něco má, a navíc jeho postavení do branky prospělo i klukům, kteří se hned líp cítili. Jak bych to řekl… V letošní sezoně by mohlo platit heslo: Mládí vpřed. Nikdo nepadá, takže bychom to měli v klidu přežít.