Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na 95% to byla moje poslední sezona v kariéře

/ROZHOVOR/ Říká hokejový útočník Lukáš Bílek o nedávno skončeném ročníku pro Novojičínský deník. V kopřivnickém dresu strávil poslední čtyři sezony a užil si vítězství v play-off „útěchy" krajské ligy.

7.4.2014
SDÍLEJ:

HOKEJOVÝ útočník Lukáš Bílek (vlevo) odehrál v kopřivnickém dresu s velkou pravděpodobností poslední sezonu své karéry.Foto: Deník/Dalibor Tobola

Nedávno skončený soutěžní ročník 2013/2014, který, jak sám naznačil, mohl být jeho posledním, zakončil stylově. Vítěznou finálovou sérii v play-off 2 krajské hokejové ligy, které se hrálo o pohár a věcnou cenu, prožil v barvách Kopřivnice, a podílel se tak na výhře nad Studénkou. Jedná se o kluby, kde s hokejem začínal a kam se po svých hokejových štacích na závěr kariéry zase vrátil.

LUKÁŠ BÍLEKDatum narození:
2. října 1976

Hokejová kariéra:
Studénka, Kopřivnice, Vítkovice, Třinec, Karviná, Poruba, Studénka, Kopřivnice.

Sedmatřicetiletý útočník Lukáš Bílek přiznal, že se na 95% s hokejovou kariérou rozloučil. „K hokeji mě přivedl otec, který mě naučil bruslit, věnoval se mi a chodil se mnou na každý trénink. Také mi lepil a spravoval hokejky, protože v té doby to s hokejkami nebylo lehké," vzpomíná na své hokejové začátky odchovanec Studénky.

V průběhu finálové série jste přiznal, že by se mohlo jednat o vaše poslední zápasy kariéry. Jak jste se nakonec rozhodl?

Na 95% bylo domácí finále se Studénkou mým posledním zápasem. Raději neříkám, že končím na 100%, kdyby náhodou. Rozhodl jsem se skončit jak z rodinných, tak i z pracovních důvodů. Máme dva malé kluky, ten starší už hraje za Studénku a mladšího chci dát hrát příští rok. Hlavní je, aby je to bavilo a aby neměli roupy, aby se naučili nějakou disciplínu, kázeň a podobně, prostě všechno to, co jsme se museli naučit my. Do hlídání byla zapojena celá rodina, takže to bylo někdy hektické. Manželka už navíc pracuje.

Základní část letošní sezony asi nebyla podle kopřivnických představ, když jste nakonec skončili na 5. místě. Jak jste viděl její průběh?

Je pravda, že se nám moc nevyvedla. Brzy skončil z pracovních důvodů Vojta Starmann, a tím se nám rozpadla druhá lajna. Z první lajny potom skončil Lukáš Janečka a pořád se to pak nějak lepilo. Až ke konci sezony k nám na střídavé starty přišli mladí kluci Dominik Suchý, a v play-off pak Kuba Mach. Dalo by se říct, že jsme od půlky října až do konce základní části hráli na dvě lajny. Buď někdo chyběl nebo byl zraněný. Až v play-off jsme měli tři kompletní lajny a na výsledcích to bylo znát. Nebýt té administrativní chyby, byla by sezona ještě daleko povedenější a došli bychom v prvním play-off daleko dál.

Ve čtvrtfinále klasického play-off jste vyfasovali Horní Benešov. První zápas jste na ledě soupeře vyhráli 4:2, ale doma jste kvůli zmíněné administrativní chybě a neoprávněnému startu museli odvracet konec sezony. Jak to bylo nepříjemné?

My už jsme to vlastně věděli po druhé třetině v Horním Benešově, že má Filip Chvostek neoprávněný start. Libor Polášek (prezident klubu) nám říkal, že volal na svaz, že si to ověřoval, i když v pravidlech to pak bylo jasně napsané. Byla to posila, neříkám že ne, ale zpětně asi bylo chybou, při těch nejasnostech, vzít ho do týmu, i když nás bylo málo. Psychika po tom prvním zápase hodně pracovala.

Doma jste to zvládli a vyhráli jste jednoznačně 8:0, ale v rozhodujícím zápase jste soupeři podlehli 1:4. Co se stalo?

Soupeř vyměnil na třetí zápas brankáře. Začal jim chytat Vlašánek, který je pro nás zakletý, a chytal velmi dobře. Nebyli jsme navíc kompletní. Z pracovních důvodů chyběl obránce Jarda Petružálek a nejel s námi Kuba Mach z druholigového Frýdku-Místku. To byly dvě citelné ztráty a na výsledku to bylo znát.

Klasické play-off vyhrála Karviná, která se pak v následné kvalifikaci ani nedostala do baráže s Valašským Meziříčím, jež v baráži porazilo Uničov, a zajistilo si tak druholigovou příslušnost. Čekal jste to?

Co jsme hráli s Karvinou, tak tamní kluci říkali, že by chtěli postoupit. Ale říkal jsem jim, že s tím mančaftem, kde měli, až na pár hráčů, stejný mančaft, určitě nemají šanci, aby šli do baráže. Minulou sezonu měli téměř stejný mančaft, až na Luku a ještě jednoho hráče, a neměli jsme s nimi větší problém. Takže jsem to spíše očekával, že se Karviná do baráže vůbec nedostane. A tak se taky stalo.

V play-off „útěchy" jste vyřadili Krnov a Rožnov B a ve finále se fanoušci dočkali okresního derby mezi Kopřivnicí a Studénkou. Jak jste finále prožíval?

Druhé play-off už bylo takové zvláštní, protože bylo téměř po měsíční pauze. Byly tam náznaky, že už to nemá cenu hrát, ale nakonec jsme se domluvili, že jestli do toho půjdeme, tak naplno, jinak to nemá smysl. Nakonec jsme do toho šli a chtěli jsme dojít co nejdál, už kvůli tomu, že tam byla věcná cena, tak jsme chtěli, ať máme peníze na závěrečnou akci (směje se). V Kopřivnici je nás ze Studénky pět, tak jsme si říkali, že by bylo pěkné zakončení sezony finále se Studénkou, a ještě kdybychom ji porazili, bylo by to ještě lepší. Měli jsme s nimi špatnou bilanci, když jsme je za poslední dvě sezony nedokázali porazit. Finále už bylo vyhecované, chtěli jsme uspět a mělo to atmosféru jako v prvním play-off.

Studénka si taky brousila zuby na vítězství. Co rozhodlo?

Myslím si, že v prvé řadě to, že jsme byli hokejovější a byli jsme na tom lépe bruslařsky. Sérii také rozhodly přesilové hry, které jsme zvládli lépe. Druhý zápas Studénka kousala prvních sedm, osm minut první třetiny, kdy byla lepší, ale potom jsme se jí vyrovnali. Pak sice zkraje druhé třetiny byli zase lepší, ale ustáli jsme to, a třetí třetinu už jsme si pohlídali a kontrolovali zápas.

Vloni televizi z klubové kasy vykoupil útočník René Bartošák. Jak to s výhrou dopadlo letos?

Letos ji nakonec vykoupil trenér Venca Slabý, i když za ni chtěl dát málo peněz. Ale nakonec jsme ho ukecali a musel dát více (směje se).

Jak jste si užil poslední čtyři sezony v kopřivnickém dresu?

Měli jsme úplně luxusní partu. To jsem dlouho nezažil. Naposledy asi v Porubě, kde jsme hráli ještě druhou ligu, kdy jsme byli spolu pět, šest let po kupě. Maximálně se to vždycky měnilo o jednoho, dva kluky, jinak to zdravé jádro zůstalo. V Kopřivnici jsem byl teď naposledy čtyři sezony a bylo to super. Asi bych řekl, že nejlepší, co jsem zažil.

A jaký byl trenér v podobě bývalého obránce Václava Slabého?

Myslím si, že to je trenér pro druhou ligu. Jeho tréninky mají hlavu a patu, i co se týče nácviku herních situací a přesilových her. Tréninky nás bavily a byly super. Druhá věc je, že má přirozený respekt. Seřve kohokoliv starého, mladého, nebo i gólmana. Takže spokojenost po všech stránkách.

Lukáš Bílek očima trenéra Kopřivnice Václava Slabého:
„Lukáš je vynikající kluk. Jak už jsem říkal, je to kluk ze staré školy, který toho zažil dost a je na něm vidět, že má hokej strašně rád.
Pro tým udělá první poslední, i když se daří nebo nedaří.
Co se týče tréninkové morálky a podobných věcí, tak ani nemá smysl diskutovat, tam bylo všechno v pořádku.
Je to srdcař, prostě stará škola, která mladým chybí zodpovědnost k týmu a veškeré záležitosti okolo. U něj je všechno v pořádku a jsem rád, že hraje pode mnou.
Naše první setkání bylo kdysi v Třinci. Je pravda, že byl ještě o něco mladší než já a byl tam v juniorce. Osobně si ho tehdy přesně nevybavuji, ale potom jsme se potkali znovu v Kopřivnici.
Hokejový svět je malý a jsem rád, že jsem ho poznal, a že je takový hráč u mě v týmu. Uvidíme, jak to s tím jeho koncem ještě bude (usměje se)."

Pojďme na začátek vaší kariéry. Kam směřovaly vaše kroky poté, co jste začal s hokejem ve Studénce?

Ve Studénce jsem byl do šesté třídy. Od sedmé třídy až do mladšího dorostu jsem působil v Kopřivnici, kde nás vedl trenér Fojtík. Tam jsme hráli ligu mladšího dorostu. Byla to moravská skupina, kde hrál Zlín, Opava, Vítkovice a další. Druhý rok v mladším dorostu jsme postoupili do celorepublikového finále, kde jsme skončili šestí, což byl tehdy velký úspěch. Od juniorky jsem byl dva roky ve Vítkovicích, pak byla rok a půl vojna v Třinci, kde jsem hrál za juniorku a trénoval jsem s áčkem. Potom jsem byl půl roku v Karviné, kde se tehdy hrála první liga. Z Karviné jsem šel na půl roku do Kopřivnice, kde jsem dohrál sezonu, a pak jsem šel do Poruby, kde jsem byl šest let ve druhé lize. Pak následovala Kopřivnice, vedená trenérem Macháčkem, dvě sezony ve Studénce a poslední čtyři sezony jsem byl zase v Kopřivnici.

Na které sezony z bohaté kariéry nejvíce vzpomínáte?

Zážitků jsem měl hodně, ale asi taková první výraznější vzpomínka byla, když jsme byli ve vítkovické juniorce a přes léto s námi trénovali hráči NHL Venca Varaďa a Richard Šmehlík, kteří tehdy hráli za Bufalo, a Vláďa Vůjtek, který byl tehdy na farmě Edmontonu. Koukali jsme na ně s otevřenou pusou a učili jsme se od nich, jak trénují, jaké mají nasazení, jak řeší herní situace. Prostě to byl velký zážitek. A potom Karviná, kde jsme hráli první ligu. Tehdy myslím postupovaly do extraligy Karlovy Vary, a když jsme přijeli do Varů, tak tam bylo šest tisíc lidí. Pro mě jako mladíka to byl další super zážitek.

Jak na vás zapůsobilo angažmá v Třinci?

Tam jsem se poprvé potkal s Vencou Slabým. Potom jsme se ještě potkali v Karviné v první lize. V Třinci jsme tehdy trénovali s áčkem a chodili jsme tam asi tři junioři. Áčko tehdy postoupilo do extraligy a tu další sezonu už tam byli hráči ze Slovenska Daňo, Kontšek, Sekeráš, z Varů Mainer, potom Král a Zadina z Pardubic. Trénovali jsme s nimi a bylo to něco úžasného. Vzpomínám na jeden přípravný zápas, který jsem za ně odehrál proti Vítkovicím. To byl tehdy asi takový můj vrchol.

Autor: Dalibor Tobola

7.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

JEDNA Z NADĚJÍ novojičínského plaveckého klubu Marie Skopalová (uprostřed) ukázala hned na úvod sezony výtečnou formu.

Skopalová přivezla ze Znojma zlato

ZÁVIŠICKÝ TALENT Radek Rýpar (vpravo) získal na Českém poháru v Brně v nabité konkurenci bronz. Na snímku s rovněž bronzovým Danem Šimkem. Snímky. TJ Závišice

Závišické judo znovu ukázalo kvalitu

V Bílovci se bude stavět křížová cesta

Křížová cesta povede z Bílovce směrem na Bílov a hotová má být na jaře příštího roku.

Obec Mořkov chce zvelebit centrum

Odkup pozemku od Jednoty Hodonín schválili zastupitelé Mořkova.

Hokejisté kopřivnické Tatry pomohli dobré věci

Druholigoví hokejisté Tatry Kopřivnice společně darovali krev v Krevním centru Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě.   

Evropské poháry? Postupně za tím půjdeme

Říká v rozhovoru pro Deník spojka extraligové Kopřivnice Patrik Fulnek, který by rád pomohl naplnit čtyřletou vizi klubu.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení