Tým druholigového Nového Jičína vedl poprvé se svým trenérským kolegou Radomírem Grimmem ve 24. kole na porubském ledě Frýdku-Místku. Tou dobou se mužstvo, především díky bídné první čtvrtině, kde nasbíralo pouhých sedm bodů, bilo na samém dně tabulky, spolu s Valašským Meziříčím a Orlovou.

Hokejový kouč Aleš Flašar nakonec svou misi splnil a Novému Jičínu pomohl 9. místem zachránit druholigovou příslušnost i pro příští sezonu. Na osmé místo nakonec Novojičínští ztratili jedenáct bodů.

„Za celou dobu, co jsme byli s kolegou u týmu, jsem spokojený. Pokud budu dále v Novém Jičíně, tak se na příští sezonu budeme muset co nejlépe připravit a nenechat si ujít začátek sezony, abychom se příští rok mohli porvat o play-off," vyjádřil se rodák z Ostravy Aleš Flašar, který možná v blížící se baráži vypomůže trenéru Vavrečkovi ve Valašském Meziříčí a v probíhajícím play-off favorizuje přerovské Zubry.

Když jste nastupoval k týmu, spolu se svým kolegou Radomírem Grimmem, chtěl jste mužstvu naordinovat váš systém. Jak se vám to podařilo?

Ze začátku to bylo trošku těžší. Potom se do toho ale kluci dostali a myslím si, že jim to celkem pasovalo. Sami už se pak systému podřídili a chtěli ho hrát. Byli jsme spokojeni, že to hráčům vyhovovalo. Nesnažili se nějak vymýšlet, ale snažili se jít společnou cestou. Sedlo nám to z obou dvou stran a nemuseli jsme nějak moc improvizovat. Nakonec se to vyplatilo, protože když se kluci s naším systémem trošku sehráli, najeli jsme v lednu na vítěznou sérii, a ta pro nás byla hodně důležitá.

Nový Jičín jste poprvé vedl ve 24. kole. Tým se tehdy bil o poslední místo s Valašským Meziříčím a Orlovou. Jak to bylo složité?

Aleš Flašar

Byly tam dva body náskoku na posledního, ale jenom díky tomu, že měl Valmez zápas k dobru, který potom následně vyhrál. Tím pádem jsme vycházeli z pozice, že jsme byli úplně poslední. Byli jsme hodně rádi, že přišla vánoční pauza, kdy bylo trošku času na to, abychom mohli potrénovat. Protože kondice byla alfa a omega celé práce. Kluci byli totiž úplně bez kondice. V prvním domácím zápase s Opavou se nám podařilo vyhrát, což pro nás bylo velice důležité. Přiznám se, že jak jsme tým přebírali, tak jsem si říkal, že když do konce roku uděláme tři body, tak to bude malý zázrak. Nakonec se nám podařilo uhrát sedm bodů. Po Novém roce se pak kluci zvedli, a bylo to cítit. Tým se sehrál celkem rychle a šlo to.

Jak jste byl spokojen s posledními posilami Prokopem, Fojtíkem nebo Novotným, kteří se v týmu objevili?

Určitě to bylo pro mančaft důležité. Dominika Novotného z Olomouce domlouval Milan Urban (manažer klubu). Ten kluk nás velmi mile překvapil. Bojoval, šla na něm vidět chuť do hry a byli jsme s ním velice spokojeni. Bylo třeba sehnat také nějakého beka a tím, že Peťa Prokop se ve Frýdku-Místku nějak nedohodl, tak jsme ho sledovali. Uprostřed sezony, když jsou hráči pod smlouvami, je to vždycky těžké, ale nakonec se nám ho podařilo urvat i s Pepou Fojtíkem a myslím si, že oba dva byli pro tým přínosem.

Z posledních šesti zápasů základní části vyhrál tým jediný. Bylo už cítit uspokojení z jistoty záchrany a také to, že ztráta na osmé místo byla propastná?

Po zápase v Břeclavi, kde jsme vyhráli 4:2, jsme klukům poděkovali za splněný cíl v podobě záchrany. Pak mi přišlo, že se tým uspokojil a potom se objevila i zranění. Marian Kacíř třeba vypadl do konce sezony. Připadalo mi pak, jakoby někteří už sezonu zabalili a někteří hráči, kteří hráli méně a mohli dostat příležitost, už se ani neukazovali. V podstatě hrála osa týmu. Když došlo k přeložení zápasů kvůli olympiádě, tak jsme už méně trénovali a šli jsme do zápasu přímo, bez tréninku. Klukům jsme za odměnu, že se dokázali zachránit tak rychle, dali trošku volna. Vítězství pak bylo méně, ale po třech prohrách, kdy jsme klukům řekli, že by bylo třeba zase něco předvést, jsme dokázali vyhrát v Hodoníně. Bylo cítit, že mančaft, když chtěl, tak opravdu zabral. Kádr se pak ale trošku rozsypal. Bylo tam uspokojení a hrál ten, kdo měl ruce a nohy, Pepa Fojtík měl trest, ale cíl byl splněný, takže nebyl důvod se na kluky zlobit. Podívali jsme se nahoru a bylo jasné, že na play-off už nemáme šanci. Když jsme nastupovali, tak jsme nevěřili, že se tak rychle dokážeme zachránit, ale po 38. kole, kdy jsme vyhráli v Břeclavi, už jsme byli téměř jistě zachráněni, takže jsme chtěli, ať si kluci zahrají s volností. Vím, že to asi pro oko diváka nebylo to pravé, ale vždycky je něco za něco.

Stihl jste poznat, kde má tým rezervy?

Určitě se něco našlo. Mile nás ale překvapilo, že jak tady bylo možná dříve zvykem hrát za odměnu, nebo nevím, jak to nazvat, tak se našli kluci, kteří svými výkony mile překvapili, a pokud bych měl zůstat v Novém Jičíně, tak s těmi hráči budu dále počítat, protože ač se od nich nečekalo to, co předvedli, tak byli přínosem pro tým, kousli se a chtěli hrát. A bylo to taky o tom, že do toho dali srdíčko.

Jak jste byl spokojen s brankářským postem?

Šráma (Lukáš Šrámek) je kvalitní brankář, který určitě předvedl skvělou práci, ale myslím si, že každý tým by měl mít dva takové gólmany, jako je on. Brankář si také musí odpočinout a nápor sezony by se měl rozložit na dva gólmany. I na něm bylo někdy cítit, že už toho má dost. Celkový náhled na Šrámu byl ale vynikající. Je to výborný gólman, jen by potřeboval sezonu trošku rozložit tak, aby to nebylo jenom na něm. To je pak opravdu těžké.

V právě skončené sezoně se v dresu Nového Jičína protočilo celkem 35 hráčů…

Nám už připadalo, že bylo hráčů strašně málo. Předtím možná prošlo kádrem hodně hráčů. Hledalo se asi nějaké složení, ale myslím, si, že ti hráči, co se tam protočili, asi neměli takovou kvalitu. Někteří hráči už se pak za nás nedostávali příliš do hry. To byl asi ten problém novojičínského hokeje, že pořád hledali a hledali, ale někdy je těžké najít kvalitní hráče. Možná proto se tam protočilo tolik kluků. Hráči si vždycky musí uvědomit, že nebudou hrát automaticky a nemají jisté místo, ale musí chtít hrát a to se taky projevilo. Ti, co chtěli, což bylo asi osm kluků, nakonec tým táhli a před nimi smekám. Ale zbytek se nad sebou bude muset hodně zamyslet, protože u některých to byla bída.

S klidem už tak můžete sledovat letošní play-off. Kdo se podle vás dostane do finále?

Netroufnu si tipovat, kdo se dostane do finále, ale troufl jsem si tipnout, že play-off nevyhraje ani jeden z vedoucích týmů Prostějov, Poruba. Týmy byly v sezoně moc suverénní. Někteří mladí hráči to nezvládali a nosili nosánky moc nahoře. Mysleli si, že to jsou jasní lídři. Ale vyletět nahoru je v hokeji strašně jednoduché, daleko těžší je se tam udržet. Hráči na to, že s takovým velkým náskokem vedli ligu, můžou dojet. Play-off je úplně jiná soutěž a vlastně tím začíná nová sezona. Jsem přesvědčený, že v play-off bude hodně silný Přerov. Tým hraje dlouho pospolu, a i když letos nepodával takové výkony, jaké se asi čekaly, jsem přesvědčený o tom, že jsou schopni v play-off potrápit kterýkoliv tým.

Do kdy chcete mít jasno o tom, kde budete působit v příští sezoně?

Domluvil jsem se Milanem Urbanem, že počkáme, až skončí sezona pro všechny týmy, a uvidíme. Nyní si chci trošku oddechnout, ale ještě jsem dostal nabídku z Valašského Meziříčí, zdali bych nepomohl trenérovi Honzovi Vavrečkovi s baráží. Protože jsme s Honzou velcí přátelé, tak uvidíme, jak se to celé vykrystalizuje. Chtěl bych Honzovi pomoct, protože rád jezdím hrát do Valmezu a v sezoně jim těsně uteklo několik zápasů. Když mě Honza oslovil s tím, aby tam nebyl na vše sám, tak bych mu rád pomohl. Ale uvidíme. Až potom celá soutěž skončí, tak bych se chtěl sejít s Milanem Urbanem a všechno v klidu probrat.