Beskydské divadlo uvede Trubadúra

Drama o trubadúrovi a cikánce Azuceně si vybral pro zhudebnění Giuseppe Verdi sám. Libreto bylo mnohokrát přepracováváno a samotná opera vznikala díky dlouhému a rozvážnému tvůrcově úsilí. Všechny city jsou zde vyhnány na ostří – láska a nenávist, obětavost a pomsta, žárlivost, touha po moci, smrt.

Verdiho melodie jsou zde přímo marnotratně bohaté a výrazné. Je to pravá romantická hudba, vedle něhy síla, kontrastem pro sladké pianissimo je energie a žár. Premiéra zaznamenala obrovský úspěch a operní scény sváděly o uvedení tohoto titulu doslova boje. Giuseppe Verdi po premiéře Rigoletta toužil po zhudebnění nového, nevšedního námětu s neotřelou zápletkou a pozoruhodnými postavami. Zaujalo ho drama El Trovador španělského básníka Antonia Garcii Gutiérréze, který situoval romantický příběh na pozadí povstání proti aragonskému králi na počátku 15. století. Verdi byl fascinován postavou cikánky, která žije pomstou za nevinně upálenou matku a zároveň láskou k nevlastnímu synovi.

Dějově složitým příběhem plným emocí pověřil Verdi k vytvoření libreta Salvatora Cammarana, který zemřel uprostřed nedokončené práce a tak část třetího jednání a celé jednání čtvrté dokončil mladý Leone Emmanuele Bardare. Verdi dal své nové opeře nevídané množství hudebních motivů. Nejpropracovanější postavou je jednoznačně cikánka Azucena, podle níž se měla opera také jmenovat, ale vzhledem k jejímu původu a sociálnímu zařazení to nebylo za doby Verdiho možné. Římská premiéra byla předznamenána nepřízní vodních živlů. Řeka Tibera se vylila z břehů a zaplavila celou čtvrť kolem divadla Apollo. „Zájem o premiéru byl tak velký, že lidé stáli od rána na ulici před pokladnou divadla po kolena ve vodě. Voda návštěvníky neodradila, naopak jakoby předznamenala jeho bouřlivý úspěch až do dnešní doby,“ píší v pozvánce členové Slezského divadla Opava.