Zdeněk Krulikovský, dlouholetý pedagog zpěvu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, lašský král, zpěvák, etnograf a publicista míní, že hlavní odkaz Karla Gotta je v tom, že je to jeden z posledních zpěváků, kteří zpívali kultivovaným způsobem.Zdeněk Krulikovský dodává, že po technické stránce zpěvu patřil Gott k nejlepším našim zpěvákům.

Vyjádřit svůj názor můžete i vy v anketě na konci článku.

„Byl posledním ze staré generace Matušků, Chladilů a podobně. Zejména jeho písničky z období šedesátých a sedmdesátých let byly hodně zpěvné i pro studenty, kterým jsem je zadával," řekl Deníku Zdeněk Krulikovský.

„Sám jsem je jako jinoch zpíval, například Oči má sněhem zaváté nebo C'est la vie. Děti vidí a slyší, že se dá krásně zpívat. Tím, že měl tolik fandů i v tak vysokém věku, je vidět, že to s naším národem není po kulturní stránce zase tak špatné,“ dodal Krulikovský.

Gottovy písně se včera v základních školách také zpívaly. „Dneska jsem měl hudební výchovu s našimi šesťáky, o Karlu Gottovi jsme si povídali a také jsme si zazpívali něco z jeho repertoáru. Byl jsem mile překvapen, jak šesťáci jeho tvorbu znají a jak je jeho písně baví,“ řekl učitel hudební výchovy Základní školy Mendelova v Karviné Ondřej Kočí.

Učebnou tak zazněly třeba takové hity, jako Trezor, Dám dělovou ránu, Být stále mlád, C´est La Vie i některé songy z pohádek.

„A zda by měl být Karel Gott součástí učebnic? Asi ano. Je součástí naší kultury a také historie posledních přibližně šedesáti let, takže je tu i pojítko na dějepis a další příbuzné předměty,“ dodal karvinský pedagog.

Podle učitelek hudební výchovy Jany Gélové a Blanky Honzkové z Opavy se osobnost Karla Gotta do výuky zařazuje zcela běžně již po mnoho let.

„V hodinách se probírají tematické okruhy, jedním z nich je i současná populární hudba, kde se učíme o pražském divadle Semafor, jehož byl Karel Gott součástí,“ shodují se. Dále dle zkušených kantorek záleží také na přístupu jednotlivých učitelů.

„Karel Gott byl jednička mezi populárními zpěváky a významná osobnost naší republiky. Do vyučování je možné zařadit samozřejmě také různé referáty,“ uzavírají s tím, že i díky mezi dětmi oblíbenému Leoši Marešovi znají žáci Mistra i jeho tvorbu velice dobře.

Pietní místo k úmrtí Karla Gotta na Masarykově náměstí v Ostravě:

Josef Zajíček, vedoucí pěveckého oddělení ZUŠ Nový Jičín a sbormistr pěveckého sboru Ondrášek, uvedl, že písně Karla Gotta nebyly zrovna ty, které by se do výuky v hudebních školách hodily.

„Možná nějaká ta Včelka Mája se někde zpívala, ale jinak ty písničky byly dost náročné,“ řekl Josef Zajíček. Jméno Karla Gotta by se ale podle něj mohlo dostat do hudebních učebnic, až se bude zpracovávat současné období. „Svoje místo tam určitě má, je to obrovská ikona české kultury,“ dodal Josef Zajíček.

Karel Gott a jeho protestsong Kam tenkrát šel můj bratr Jan:

Jarmila Pěčková, emeritní středoškolská pedagožka Janáčkovy konzervatoře Ostrava je přesvědčena, že Karel Gott by měl v učebnicích být už jen proto, že si jeho písně zpívají téměř všechny generace lidí u nás.

„A musím dodat, že Karel Gott měl a má obrovskou popularitu i v Německu. Když jsem tam byla u dcery na návštěvě, byla jsem hodně překvapena tím, jak vyprodané tam byly jeho koncerty a že lidé znali nejen jeho hity starší, ale i nové cédéčka,“ dodala Jarmila Pěčková.

Karel Gott a jeho C´est La Vie: