Řada Janotových písní, jako jsou Bitva na Tursku, Sedm havranů, Speedy Gonzales či kultovní Hotel Savoy se stala hity a zdomácněla u táboráků. Dvacet let po svém vzniku zabodoval na komerčních rádiích také Janotův slogan „i cesta může být cíl“ – ovšem v podání valašskomeziříčské rockové skupiny Mňága a Žďorp. Ostatně sám lídr Mňágy Fiala nemá hudebním myšlením k Janotovi daleko.

Rozporuplný umělec, křehký písničkář, depresivní rocker a hudební experimentátor Oldřich Janota se na české folkové scéně pohybuje už téměř čtyřicet let. S nepochopitelnou úzkostlivostí se vyhýbá pozlátku komerčního úspěchu. Když obliba jeho melodických balad přiměla veřejnost, aby ho v anketě Zlatý slavík zařadila za Nohavicu a Mertu mezi trojici nejpopulárnějších písničkářů, odměnil se svým příznivcům při nejbližším vystoupení šokem, když vystoupil s půlhodinovou kompozicí pro dva magnetofony a gramofon, za což ho rozpačité publikum nakonec vypískalo. Janota je zkrátka samorost a zároveň velmi citlivá hudební duše, která se nebojí projevit své myšlení ve svých skladbách. Na vlastní kůži tak poznal, jak může upřímnost mrzet, na druhou stranu díky bohu za takové, jako je on.

Současný Janota dokáže u posluchačů navodit až mystický stav uvolnění a snění. „Na koncert si každý přinese svůj den,“ vyjadřuje se o svých posluchačích tento záhadný písničkář, „Často je vystresovaný a potřebuje se uvolnit. Hudba mu umožní pohybovat se v různých rovinách vnímání a dotknout se reality dřív, než ji zpracují jeho myšlenky.“ Sám tento citát dokáže osvětlit velkou část Janotovy muzikantské podstaty.

Koncert legendy českého folku Oldřicha Janoty se nyní chystá v příborském Víno Restaurantu Terra Libera. Meditativní písničky tohoto charismatického kytaristy a zpěváka, který má na kontě devět autorských alb, pohladí duši příchozím ve čtvrtek 11. října od půl sedmé večer.