„Tuto publikaci chápejte jako symbolickou tečku za výstavou i za letošním muzejním rokem, kdy jsme si připomínali padesát let od zániku oderského zámku.

Výstavou a následně i publikací jsme si dali za cíl poukázat nejen na hodnoty, o které Odry, kulturní veřejnost a budoucí generace přišly vinou jednotlivců i tehdejší ideologie, ale chtěli jsme také poukázat na důležitost památkové péče," řekl na úvod hlavní autor knihy, kurátor Muzea Oderska a historik Adam Hubáček.

Spoluautorem knihy je František Kovář, archeolog, jenž zpracoval kapitoly k oderskému hradu. Ten Adamu Hubáčkovi pogratuloval. „Něco zbořit je vždycky jednodušší než něco vytvářet. To dneska platí dvojnásob," uvedl stručně František Kovář.

Kmotry publikace se stali, jak Adam Hubáček uvedl, osobnosti, kterých si velice váží – Marie Šťastná, historička umění, která přednáší dějiny na Ostravské univerzitě v Ostravě a VŠB-TU Ostrava a Michal Zezula, archeolog, ředitel ostravského územního pracoviště Národního památkového ústavu.

Marie Šťastná připomněla, že Adam Hubáček byl její žák a knížka ji na první pohled okouzlila. „Už jenom tím, jak je obrazově vybavená a taky se dobře čte. Semknulo se to do takového oblouku, který nekončí radostně. Nakonec všichni víte, jak objekt, kterému je věnovaná výstava a kniha, dopadl," sdělila mimo jiné Marie Šťastná a dodala, že ne čin samotný, který znamenal zánik oderského zámku, ale právě tato publikace by měla být mementem.

Michal Zezula upozornil, že z hlediska památkové péče jsou v knize zásadní závěrečné pasáže, které pojednávají o smutném epilogu výjimečné památky. „A které ukazují, jaké byly možnosti a limity tehdejší památkové péče v socialistickém Československu i v občanské společnosti.

Přeji všem, aby se naši nástupci mohli věnovat jiným tématům, než je demolice památek," dodal na závěr.