Městské kulturní centrum ve Fulneku ožilo v úterý divadelními nadšenci. Konala se tady totiž první schůzka ochotnického divadla. Vedení spolku se ujala Markéta Justová, která má s divadelnictvím dlouholeté zkušenosti. Patronát nad ochotníky převzalo Městské kulturní centrum ve spolupráci s městem.
Prvním divadelním počinem ochotníků by mělo být hrané pásmo při rozsvěcování vánočního stromu na fulneckém náměstí. „Sepíšou se různé role svatých, které pak ztvárníme. Je to proto, abychom lidem přiblížili, jaký mají význam právě o adventu. Bude tam třeba svatý Václav, nebo svatá Lucie,“ vysvětlila na první schůzce Justová.

Ta přiznala, že ji k založení divadla ve Fulneku přesvědčili hlavně přátelé. „Přistěhovala jsem se do Hladkých Životic, je to asi čtyři, pět let a tady ve městě nic takového nebylo. A protože mám tady hodně kamarádů, kteří na mě dlouho tlačili, tak jsem se do toho pustila,“ přiznala vedoucí ochotníků Justová.
Připravované hry by měly podle Justové zapůsobit na dětské i dospělé publikum. Mimo prosincové pásmo, by ochotníci chtěli nacvičit pohádku, které by se zasmály všechny generace. „Bude to přesně ta pohádka s dvousmysly pro dospělé, ale rozhodně s pohádkovým námětem pro děti. Spousta střelených postaviček, jako trpaslíci, víly, živý les nebo mluvící pařezy,“ doplnila Justová. Živý les a mluvící pařezy mají své opodstatnění. Část ochotníků totiž chtěla hrát padající šišky, pařezy nebo stromy. „A protože je takový zájem o tyto jinak neživé postavy, budou mluvit a vystupovat jako jiné, živé,“ zasmála se lišácky Justová. Některým hercům tak zkameněl úsměv na tvářích. V případě pásma o Vánocích se ze strany ochotníků objevil i návrh na ztvárnění ozdobné baňky.

Na první schůzku divadla se dostavilo asi deset zájemců. Mezi nimi Martina Dočkálková, referentka pro technické služby ve Fulneku. „Chtěla jsem přijít, protože si myslím, že by to mohla být legrace. Hlavně je to o tom, ty úsměvy zase rozdávat,“ uvedla Dočkálková.

O návštěvnost svých představení nemá vedoucí Justová vůbec strach. „Jde o to, že si na nás musí lidi zvyknout. I když přijde ze začátku třeba dvacet, čtyřicet lidí, tak jestli se budeme líbit, řeknou si to mezi sebou. Buď je to naláká, že budou chtít sami hrát, nebo nalákají ostatní,“ objasnila Justová a dodala, že všechny podobné akce jsou hlavně o lidech a o tom, jestli chtějí za kulturou jít a podívat se, co ostatní ve svém volném čase vytvořili.