„Šumavu mám spojenou s výlety s rodiči, Krkonoše zase s filmem Holka na zabití a Beskydy, ty mám spojené s tajemnem,“ říká autorka, původní profesí dětská lékařka. Žije s rodinou v Zádveřicích u Vizovic, na samotě na pasece s krásným výhledem. Děj její knížky se tu ale neodehrává, jako spisovatelka se pustila dále na severovýchod, do „zapadlé a opuštěné horské oblasti“.
„Místo nespecifikuji, ostatně takových může být víc. Beskydy jsou hezké a není se v nich čeho bát, ale ne vždy to musí být pravda,“ nadhazuje Kateřina Karolová. „Milovníci vražd budou asi zklamaní, netečou tam potoky krve. Nemám to ráda. Ale neuchopitelný strach a tíseň, to v té knize je a sama sebe jsem při psaní dokázala pěkně vyděsit,“ usmívá se Karolová.
Zápletka se neprozrazuje
Zápletku ani rozuzlení nevyzradila. Naznačila ovšem, že postavy v Odbočce v lesích putují za tmy do míst, která nerada vracejí to, co uchvátila. „Na mé hrdiny padá hrůza, když spatří něco, co by tam rozhodně nemělo být. A to třeba na mobilu,“ nastínila autorka.
Inspirovaly ji knihy Josefa Kariky o mizení lidí v oblasti Tribeč na Slovensku nebo jejího bratra Martina Lavaye o smrti devítičlenné lyžařské výpravy Djatlova na ruském severním Uralu. Oba píšou o dodnes nevysvětlených událostech plných tajemství.
Ne všichni se vždy vrátili z výletů do hor živí a zdraví. Královna Beskyd, Lysá hora, vzala od druhé poloviny šedesátých let životy třiceti lidem. Je to nejvíce ze všech českých horských vrcholů. „Jestli přežijí i hrdinové Odbočky v lesích, toho ať se dobere čtenář sám. Dějí se tam věci, u nichž nic nenasvědčovalo, že se mohou stát,“ zakončila Kateřina Karolová.