Na tramvajové zastávce v centru Ostravy dojde k mohutnému výbuchu. Někdo umístil do koše na odpadky podomácku vyrobenou bombu. Všude samá krev, kouř, panika a zranění lidé.

Pro ostravskou kriminálku samozřejmě priorita číslo jedna. Kriminalisté stojí před klíčovou otázkou: byl to akt terorismu, nebo něco jiného? Objevují se dva podezřelí: muž, který pobýval v Sýrii a poté byl zavřený v české věznici. A jistý Eda, který miloval výbušniny. Než kriminalisté případ vyřeší, nastane druhý výbuch… je třeba jednat! 

Všechny články k natáčení krimiseriálu
Místo zločinu Ostrava najdete zde

„Nejtěžší bylo simulovat bombové útoky v centru Ostravy – na zastávkách autobusu a tramvaje –, aby to působilo alespoň trochu věrohodně a zároveň šlo o stoprocentní bezpečnost aktérů i náhodných kolemjdoucích,“ přiblížil režisér Jan Hřebejk, jak osmý díl kriminálky vznikal. 

„Natáčení výbuchu na veřejných a frekventovaných místech bylo náročné. Nakonec se podařilo za přispění Ostravské filmové kanceláře, městské policie a celého štábu vše úspěšně zvládnout,“ těší producenta seriálu Martina Froydu, který si tento díl oblíbil dost možná nejvíce ze všech třinácti natočených.

Koneckonců i pro filmaře bylo natáčení speciální a netuctové.

„Díky tomuto natáčení jsme poznali kamerový kontrolní systém města a musím říct, že je opravdu na vysoké úrovni. Z hlediska policejních postupů je to určitě jeden z nejpřesnějších dílů, které jsem natáčel,“ přiznal Hřebejk, který navrhoval pojmenovat díl Pitomci – údajně nejlépe vystihoval hlavní postavy –, nakonec však dostal příznačnější název Výbuch. 

„Vidět město z druhé strany, tedy pohledem bezpečnostních kamer a dispečinku, bylo zkrátka fascinující,“ okomentoval natáčení producent Froyda a jako obvykle neopomněl připomenout přesné souvislosti mezi skutečným případem a seriálovým dějem: „I tento díl byl inspirován skutečným případem z porevolučních let. O tuto tematiku se v minulosti zajímali i jiní filmaři. Například Jiří Svoboda na toto téma natočil dokument. Příběh našich filmových postav je opět z větší části smyšlený a posunutý do ‚romantičtější‘ polohy,“ dodal Frodyda s tím, že postavy v tomto dílu mají tak trochu hrabalovskou poetiku.

„Dramatická stavba je u tohoto dílu nepatrně odlišná. Od začátku sledujeme statut podezřelých a procházíme s nimi celým příběhem. Postavy jsou tak mnohem detailněji vykresleny.“