Příběhy Šikmého kostela takto ožívají v divadle, knihu Lednické hrají Bezruči

V inscenaci se představí kompletní herecký soubor Divadla Petra Bezruče. Postava Neznámého, jakéhosi vypravěče a posledního obyvatele Karviné, byla svěřena Norbertu Lichému. Právě on svým nenapodobitelným stylem seznámí diváka s reáliemi příběhu, naznačí jaká křivda se v tomto prostoru stala, proč se stala a jaké to mělo důsledky. Barboru, jejíž osud poznamená důlní neštěstí roku 1894, si zahraje Barbora Křupková.

U Karviné má vyrůst obří zábavní a naučný rodinný park, co na něj říkáte?

Přerod literárního díla v divadelní inscenaci po celou dobu zkoušení sledovala i autorka románu Karin Lednická. „Bylo pro mě fascinující sledovat, jak se z písmen rodí představení,“ komentovala svou přítomnost na zkouškách sama autorka. „Napsala jsem tu knihu, abych obyvatelům zbořeného města dala hlas a nechala zaznít jejich vzpomínky. A jsem nesmírně vděčná celému tvůrčímu týmu od Bezručů, že tohle základní sdělení vstřebal, přijal a uchopil,“ dodala.

Zhmotněné vzpomínky

Dramatičku Anna Saavedra, jež pro divadlo vytvořila adaptaci románové kroniky ztraceného města, příběh staré Karviné fascinuje. „Inscenace románové kroniky zmizelého města na jevišti Divadla Petra Bezruče je svého druhu rituál, v němž se pokoušíme zhmotnit vzpomínky, jít proti proudu času, probudit krajinu paměti – i krajinu svědomí. Protože co je člověk bez paměti? Nic než prázdné míjení času,“ uvádí k adaptaci Anna Saavedra. A jak říká Norbert Lichý v postavě vypravěče: „Kdo ztratil vzpomínky, ztratil kořeny.“

Nová komedie Tří tygrů z Ostravy bude zběsilá, podívejte, co vás v kinech čeká

Režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová charakterizujme inscenaci následovně: Lidské příběhy, které měly zůstat zapomenuty, ale přesto ožívají. „Tolik mocných si přálo a přeje, aby se jednou provždy na tohle místo zapomnělo. Jenže ne, jednoduše to nejde, energie trvá. A přitahuje další, snad tím víc, čím déle trvalo mlčení,“ říká režisérka inscenace Janka Ryšánek Schmiedtová. „Chtěla bych obhájit to, že Šikmý kostel může být na jevišti jiný než v knize, ale stále stejně vypovídající a intenzivní,“ pokračuje režisérka, která má ambice vytvořit stylově a atmosféricky úplně jinou inscenaci, než na jaké jsou v Bezručích diváci zvyklí.

Vycházka po staré Karviné

Aby se ti, kdo měli román „přenést“ na divadelní prkna, vžili do pocitů románových postav a v rámci možností po letech nasáli atmosféru místa, kde se román Šikmý kostel odehrává, provedla je Karin Lednická okolím kostela stojícího tam, kde kdysi žilo město a v něm lidé.

Mrakodrap v Ostravě? Podloží není ideální, projekt se znovu mění

„Myslím, že tak jako já v románové předloze, tak i autorka dramatizace a režisérka ke všemu přistupovaly s úctou k tématu i lidem ze staré Karviné. Společně jsme prošlapaly celou starou Karvinou, aby viděly, jaký zločin se na tom místě stal,“ říká spisovatelka.

„Jestli bude mít představení větší ohlas než kniha? Nepředvídám, nejsem vědma. Především jsem ráda, že představení odpovídá ději knihy,“ říká. V polské verzi zkouší Šikmý kostel Těšínské divadlo a premiéra proběhne pravděpodobně na podzim.

Typická havířská mluva

Aby děj a dialogy postav působily opravdu hodnověrně, mluví herci typickým nářečím z havířského prostředí. Na tom s nimi spolupracoval jazykový poradce. Románová verze nelze vždy věrně přenést na divadlo, a proto autoři inscenace společně s autorkou předlohy vybrali pro divadelní verzi především téma života komunity a ztráty kořenů. Aby děj inscenace dostál tématu „ztraceného města“, končí až v 50. letech 20. století. Přestože zatím vydaný druhý druhý díl románu dovedla autorka do roku 1945.

„Aby se i divák, který knihu nečetl, dozvěděl, proč ztracené město, museli jsme udělat zkratku, a na závěr nad rámec románu tak vysvětlujeme, proč je město ztracené, co se s ním stalo. Divoká a definitivní likvidace původní Karviné začala totiž až po druhé světové válce,“ vysvětluje Karin Lednická.