Světové otřesy, které Rusko roku 1917 zažilo, vyhnalo mnohé lidi ruské říše mimo jejich domov. Mezi nimi také mnoho uralských kozáků s jejich svébytnou kulturou a tradicemi. Rozeseti do mnoha zemí Evropy a Ameriky se po letech znovu tyto rodiny i přátelé sešli v následujících desetiletí. „V jejich srdcích žila láska k jejich opuštěné vlasti. Při setkáních tak vždy ožívaly jejich staré písně a tance. Tak byl založen roku 1924 v Paříži Chór uralských kozáků,“ vzpomínají jeho členové dnes.

Soubor se v krátkém čase stal opravdovým pojmem. Po začátku další války ale Chór roku 1940 zastavil svou činnost. Jeho členové zmizeli do všech častí světa. Už na začátku padesátých let ale opět vedl Andrej Šlouch chór Černomořských kozáků, kteří vystupovali hlavně na koncertech v kostelech. Po četných překážkách se mu podařilo znovu oživit uralskou tradici, nyní už také se zpěváky Černomořského chóru. Jedním z nejznámějších byl také slavný Ivan Rebroff. Po Šlouchově smrti se Michaeli Minskému, původnímu sólistovi donských kozáků, podařilo shromáždit kolem sebe členy starého chóru a zajistit souboru pokračování.

V současnosti je už Chór uralských kozáků plně etablovaným uměleckým tělesem s vysokou uměleckou úrovní. Po tradici velkého jména znovu chór vykročil po rozsáhlých zájezdech Evropou. „Cíl chóru zůstává nezměněn. Přinést hudbu a tradice ruské pravoslavné církve co nejblíže k posluchačům. Nezapomíná se při tom na lidové a i některé veselejší písně. V Novém Jičíně zazní také liturgické písně Lvovského, Čajkovského a Bortnijanského,“ uzavírají pozvánku organizátoři.

V novojičínském Kostele Nanebevzetí Panny Marie vystoupí Chór uralských kozáků v pátek 25. prosince od 17 hodin. (mer)