Kastelán kunínského zámku Jaroslav Zezulčík uvedl, že výstava přibližuje spolupráci dvou brněnských rodáků, slavného architekta Adolfa Loose a významného moravského velkoprůmyslníka a zároveň majitele zámku v Kuníně Victora Bauera.

„Pro Victora Bauera navrhl Adolf Loos v roce 1914 vilu ředitele cukrovaru v Hrušovanech a později rovněž vnitřní vybavení několika pokojů,“ sdělil Jaroslav Zezulčík a dodal, že v roce 1919 majitel kunínského zámku Bauer pozval architekta Loose na návštěvu do Kunína.

Recesisty na sociálních sítí uvedla do varu myšlenka na možnou anexi Kaliningradu Českou republikou. Vtipy na toto téma sdílejí nejen Češi, ale třeba i Poláci
Na Kaliningrad! Češi i Poláci se baví myšlenkou české anexe ruského přístavu

„Victor Bauer chtěl, aby se Adolf Loos podílel na novém zařízení zámeckých pokojů, to se ale nakonec neuskutečnilo. O několik let později však začal Adolf Loos pracovat na vnitřním zařízení Bauerova hlavního sídla na zámečku v Brně, pro nějž navrhl především prostory a zařízení Velké jídelny v přízemí a Nové ložnice v prvním patře zámku. Do prostor zámečku bylo rovněž přeneseno zařízení pokojů vily v Hrušovanech,“ upřesnil Jaroslav Zezulčík.

Právě model vily, cukerní rafinerie nebo ubytovacího hostince v Hrušovanech u Brna mohou návštěvníci zámku spatřit v patře zámku, kde jsou rovněž například portréty Victora Bauera a Margarety Bauerových z roku 1915. Ve stejné místnosti jsou rovněž ukázky šatů tohoto manželského páru. V půdních prostorách pak jsou instalované panely, z nichž se návštěvník dozví řadu informací o díle Adolfa Loose, o rodině Victora Bauera i o pracovním a přátelském vztahu těchto dvou mužů.

Záběr z loupežného přepadení v Ostravě, březen 2011.
Osudné kóma: Polák před 11 lety v Ostravě přepadl banku, u soudu se kál

„Výstava představuje dosud neznámé dokumenty, na jejichž základě je možné představit si spolupráci těchto dvou mužů, a zasazuje jednotlivé události do širšího kontextu událostí v rodině a tehdejší společnosti na rozhraní starého světa a nových poměrů po vzniku Československé republiky. Návštěvník zámku si na základě bohaté fotodokumentace udělá představu o díle světově uznávaného architekta, které z velké části již podlehlo zubu času,“ uzavřel Jaroslav Zezulčík.