Jméno Jaroslava Hutky bude navždy v dějinách české muziky zapsáno pod rubrikou protestsong. Snad pouze Karel Kryl byl v tomto žánru známější. Skladby jako Náměšť či Havlíčku, Havle jsou synonymy pro český předlistopadový disent. Šedesátiletý písničkář hraje lidem přesně čtyřicet let. Vystupuje buď sám, nebo ve dvojici. Za sebou má spolupráci s Vladimírem Veitem, Petrem Kalandrou, Hvězdoněm Cignerem, Vlastimilem Třešňákem, Štěpánem Rakem či Radimem Hladíkem. Od konce 60. let hraje a zpívá vedle svých vlastních písní taky moravské lidové písně a balady, zejména ze sbírek F. Sušila a F. Bartoše. „V tomto směru se o Hutkovi říká, že to byl právě on, kdo komunistům ukradl folklor a lidovou hudbu, kterou tehdejší režim používal jako propagandistický nástroj. S Hutkou se tak nějak vrátila lidem. Vím, že to zní sentimentálně, ale co tak ve spojení s ním nezní?“ řekl k pro Region recenzent Richard Boryna.

V roce 1972 spoluzaložil Hutka písničkářské sdružení Šafrán. Pak na něj ale dolehly těžké časy spojené s komunistickou persekucí. Roku 1977 byl obviněn z nedovoleného podnikání a bylo mu znemožněno veřejně vystupovat. V jeho pražském bytě v Neklanově ulici byla nahrána část LP desky Zakázání zpěváci druhé kultury, na níž vedle nazpívání vlastních písní doprovodil na kytaru Martu Kubišovou při zpěvu moravských lidových balad.

V prosinci 1977 podepsal Chartu 77 a už o rok později se vystěhoval do Holandska. Domů se vrátil až po listopadu 1989, kdy vystoupil na pražské demonstraci na Letenské pláni. Jeho písně se staly právě symbolem sametové revoluce. Přestože mu mnozí vytýkají neprofesionální zpěv, jeho koncerty nikdy nebyly jen o precizním muzikantství.

Koncert písničkáře Jaroslava Hutky se koná ve Velké stodole ve Vražném v pátek 6. května od 19 hodin. (mer)