O počátcích divadelního souboru Waterloo zFrenštátu pod Radhoštěm se mluví mezi divadelními nadšenci vsouvislosti sfrenštátskou divadelní aktivitou na počátku devadesátých let. Stejně nejasné je už pro dnešní členy souboru jeho původní podoba. Tu je ostatně těžké zachytit i dnes. „Nelze asi přesně říci, kdy náš divadelní soubor vznikl - první představení byla uváděna v místním kostele nebo v aule průmyslové školy už na počátku 90. let. Stejně i počet členů je nestálý a mění se s každým novým představením,“ přiznávají na stránkách Waterloa jeho členové. „V počátcích nás bylo kolem čtrnácti, vesměs náctiletých. A to už je osud amatérského divadla. Pár lidí to nadchne jako nová věc, mnozí ale jen přičichnou a odejdou. Zůstanou jen ti stateční a věrní, i když už to leckdy není jen zábava. Ti, co tehdy zůstali, tvoří dnešní základ,“ řekl vjednom zpředchozích rozhovorů pro Region vedoucí souboru Martin Trubač.

Asi nejpodstatnějším pojítkem mezi členy je podle jejich slov určitá míra exhibicionismu, některými eufemisticky nazývaná láskou k divadlu. Právě ta prý způsobuje, že jsou schopni téměř každou neděli přerušit siestu a účastnit se zkoušky, šít kostýmy, malovat kulisy, učit se texty a podstupovat mnoho dalších nepříjemností, občas hraničících s nižšími stupni práva útrpného. Odměnou je jim pak, jak sami říkají, nejen dobře odvedené představení, ale i spousta legrace a vědomí, že něco z oné atmosféry mohou předat i svým divákům.

Celkem mají na kontě už kolem patnácti představení, přičemž poměrně často se vjejich zpracování objevují historické motivy či parafráze na slavná díla světových dramatiků. Naposledy jsme si jejich nadšení a umění mohli vychutnat na Pidifestivalu ochotnických divadel, které ve svém druhém ročníku našlo domov vkině ve Frenštátě pod Radhoštěm, ostatně v jakési domovské scéně Waterloo. Jednu ze svých nových her snázvem Den, kdy unesli papeže uvede Amatérská divadelní společnost Waterloo ve frenštátském kině vpátek 29. června v19 hodin.