Více než sto třicet let uplynulo od neuskutečněné podnikatelské akce železniční tratě, spojující Opavu a slovenský Trenčín. Ráz krajiny v okolí Fulnecka, kudy měla trať také procházet, zřejmě na dlouhou dobu změnila a zanechala v ní dodnes jasně patrné stopy v podobě náspů, zářezů, propustí a nedokončeného tunelu.

Propojit Fulnek se světem měla železnice

O tom a o dalších, neméně důležitých historických spojitostech se rozhodl pohovořit Michal Petr, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

„Chtěl jsem připomenout významný počin, který se v tomto kraji udál začátkem osmdesátých let devatenáctého století. Měla to být trať, která by propojila Fulnek se světem, proto se mi zdá, že je toto téma stále regionálně velmi významné. Je to součást historie a poměrně zajímavá. Hlavně to, že Fulnek mohl ležet na rychlíkové trati z Baltu do Ruska,“ sdělil historik.

Do sálu městského kulturního centra stále proudili lidé. Uprostřed přednášky jejich počet čítal více než třicet. „Ohromně mě těší, že je ve Fulneku tolik lidí, které tato problematika zajímá. Když jsem měl na toto téma stejnou přednášku na slezské univerzitě přišli tam čtyři lidi, z toho jeden jsem byl já, druhý organizátorka, třetí kamarád, který se mnou potom šel na pivo,“ podivoval se Petr.

Italští dělníci vzbudili rozruch, tekla i krev

Zpočátku posluchači bedlivě sledovali průběh přednášky. Poté, co byl čas na otázky a připomínky, zvedlo se hned několik rukou. Odpovědí se však více než ze strany přednášejícího dostávalo přímo od posluchačů, kteří se zanedlouho živě zapojili do debaty o technických stránkách trati, jejího významu, pozůstatcích a tak dále.

Někteří z návštěvníků dokonce zjistili, proč se na území Fulnecka vyskytují příjmení znějící jaksi italsky. Na stavbu byli totiž verbováni ve velkém počtu Italové, kteří vynikali fyzickou zdatností a výdrží. Cizinci však budili rozruch, a to především v místních hospodách.

„Při jedné z rvaček ve Chvalíkovicích byl poraněn místní starosta, který chtěl spor urovnat. Dvanáct Italů bylo předáno městskému soudu v Opavě. Další rvačka se odehrála v Jakubčovicích, kdy byl jeden dělník pobodán četníkem,“ uvedl Petr.

Zapomenutý projekt pomohla objevit turistická mapa

Návštěvníci z Nového Jičína, Ostravy, Oder i místní se také bavili o tom, zdali by nešlo pozůstatky trati zachovat jako technickou památku či zřídit v její trase cyklostezku, která by zároveň upozorňovala na výjimečnost tohoto podniku.

„Tohle je prostě unikát. U nás se už nenajde projekt, který by byl tak dalece rozpracován. Já sám jsem na ni přišel náhodně, při studiu turistické mapy. Od té doby je to můj koníček. Jsem vystudovaný chemik, ale moje máma byla vechtr a otec strojvedoucí. Bohužel, já mám špatné oči, tak jsem u dráhy být nemohl,“ přiblížil svůj životní příběh, spojený s opavsko-trenčínskou tratí Zdeněk Melík z Ostravy.

Na tuto železniční krásku, zachovanou už jen v náznacích, vzpomnělo také občanské sdružení Comenius při budování naučné stezky Člověče, zastav se… Zájemci si o ní mohou přečíst v blízkosti nynější železniční stanice Fulnek.