Karel Pytela z Bukovinky u Vyškova na Moravě má doma svůj vlastní archiv čítající několik desítek lahví. Rád se také účastní různých vinařských akcí a koštů. Aby si degustaci lépe užil, vytvořil si pojízdný servírovací stolek.

Loni na podzim byl Karel Pytela na otevírání sklípků v Moravské Nové Vsi. „Byla to skvělá akce a viděl jsem tam něco podobného. Nebyl to přesně stejný stoleček, ale spíše kočárek. Měli tam jeden tácek, místo na lahvinky a vozili v něm i svého psa. To mě velmi zaujalo a říkal jsem si, že to je to paráda. Hned jsem začal přemýšlet, že si něco podobného vytvořím,“ říká s úsměvem kutil.


Nahrává se anketa ...

Využil staré haraburdí

Karel Pytela je povoláním svářeč a zámečník, ale je také kutilem-všeumělem. Postaví zkrátka cokoli, co si umane. Ať už jde o dřevěnou pergolu, zděnou lavičku nebo dokonce vlastní vlečku za traktor. Doma má hromady materiálu. Jak říká, přesto ho není nikdy dost. Materiál prý počítá na tuny.

Stoleček Myslitel má vypilovaný každý detail
Stolek se vším, po čem muži touží. Kutil z Kadaně vyrobil úžasný dárek z palet

Zásoby mu skvěle posloužily i ve chvíli, kdy ho láska k vínu přiměla vyrobit servírovací stolek.

„Vždycky si s sebou bereme vodu, nějakou tu klobásku, sýr a další pochutiny. Tahat všechno v batohu nebo taškách ale není vůbec komfortní. A když si koupíte lahvinku, nebo dvě, tak už se ta váha pronese,“ přemýšlí nahlas kutil.

Nejsložitější bylo vyrobit nohy vozíku

Kutil měl doma stará kola ze sekačky i kolečka z nákupního košíku, který kdysi našel ve sběrných surovinách. Základ tak byl na světě.

„Nejhorší piplačkou byla práce s trubkami na nohy vozíku. Mám doma zakružovačku, což je nástroj na výrobu rotačně tvarovaných dílů, tak jsem si je vyrobil přímo na míru. Přední nohy můžu odmontovat a servírovací stoleček díky tomu v pohodě složím do kufru auta,“ vysvětluje Karel Pytela s tím, že nerezové podnosy, na nichž si budou hovět dobroty, zakoupil.

Dva nerezové tácy pojmou řadu dobrot.Dva nerezové tácy pojmou řadu dobrotZdroj: se svolením Karla Pytely

A co by to bylo za vinařský vozíček, kdyby neměl držáky na láhve. „Do spodního se vejde osm lahvinek, do držáků na nohách potom ještě dvě. A protože jezdíme s kamarádkou, která víno nepije, tak jsem dozadu nainstaloval starou lékárničku. Je to pěkné a zároveň se tam krásně vejde lahvinka s rumem. Já piju víno, kamarádka zase rum. Tak to máme rozdělené,“ směje se kutil.

„Stůl jsem frézoval do roviny, a pak brousil. Na tom člověk vydá nejvíce času. Kvalitní broušení takového stolu si vezme asi 40 až 50 hodin práce,“ vysvětluje Petr Kari
Ze starého dřeva a moderního epoxidu vyrobil muž stůl. Teď ho chtějí všichni

Pojízdný stolek nakonec nastříkal na černou barvu. „Myslím, že to s tím chromem jde pěkně k sobě. Nakonec jsem spokojený. Vyšlo mě to maximálně na čtyři hodiny práce se vším všudy. Když je v hlavě nápad, tak už to jde samo,“ usmívá se Karel Pytela.

Velké testování začne v dubnu

„Ostrý test zažije servírovací stolek v dubnu. Chceme jet do Valtic na Salon vín ČR, tak si stoleček vezmeme tam. Je to skvělá akce. Koná se v zámeckém podzemí, kde mají obrovské sklepy. Zaplatíte 600 korun a dvě hodiny máte neomezenou konzumaci. Člověk tam může ochutnat kvalitní a drahá vína. Určitě všem doporučuji,“ říká kutil.

Plánuje také, že objedede pár sklepů v Hustopečích a v Zaječí. „Tam si vždy koupím pár lahvinek. Teď už je budu vozit stylově. Vytáhnu dobroty a všechno budu mít po ruce. To bude paráda,“ těší se už teď milovník vína Karel Pytela.