Řemeslo má zlaté dno

Řemeslo má zlaté dno Štramberk je známý především díky uším a taky turistům, kteří do něj hojně vyrážejí. Jedním z lákadel je bezesporu dílna, ve které najdou dvě umělkyně, Lenku a Veroniku Horecké. Dámy, jež se nebojí hrábnout do hlíny, protože pod jejich rukama z ní vznikají keramické skvosty. „Po dvou letech na gymnáziu v Novém Jičíně jsem si uvědomila, že tato škola není pro mě to pravé ořechové“, začíná své vyprávění Lenka Horecká. „Od dětství jsem ráda kreslila, tvořila, modelovala. A tak jsem se rozhodla podat si přihlášku na Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni. Musela jsem to zkusit, neměla jsem co ztratit. Po zdárném složení talentových zkoušek jsem byla přijata do 1. ročníku na obor výtvarné zpracování keramiky. Byly to nádherné studentské roky…“ Zdroj: archiv „V roce 1986 jsem zdárně odmaturovala a vrátila se zpět do rodného Nového Jičína. Začala jsem pracovat v propagační dílně, poté v brusírně skla. O rok později jsem se provdala a následovala svého manžela na Slovensko, kde se nám narodily obě děti. Ale osud tomu chtěl jinak a stěhovali jsme se zpět na Moravu. V roce 1992 jsem začala podnikat ve svém oboru a se společníky jsme založili Keramickou dílnu ve Štramberku. Ta je zaměřena na výrobu užitkové keramiky, což znamená, že vyrábíme hrníčky, konvičky, nádoby, talíře a další. “ Zdroj: archiv „Píše se rok 2006 a začíná nová etapa dílny, protože se po 14 letech našeho podnikání cesty se společníky rozcházejí,“ vypráví Lenka. Za pomocí dcery Veroniky začínáme rozšiřovat sortiment výrobků; vyrábíme domovní čísla, různé plakety, originální svatební dárky, aromatické lampy, sportovní ceny… Zkoušíme nové barevné glazury, vytváříme nové motivy a dcera experimentuje v malbě na keramiku pomocí zdobení sklem nebo pískem. Každým rokem sbíráme nové zkušenosti, které nás posunují dál a udávají směr naší tvorby.“ Zdroj: archiv Matka s dcerou dělají keramiku především na zakázku. „Můj běžný den v dílně vypadá asi takto: ráno z neforemné hroudy hlíny vytvářím na hrnčířském kruhu svá originální dílka. Poté pracuji na zboží již vytočené předešlý den - hrníčkům dotvaruju ouška, dozdobím je, zvonečky a aromalampy se prokrajují. Po dokonalém vysušení a zamytí putují výrobky do keramické pece na 1. výpal, takzvaný přežah. Po vychlazení glazuji nebo Verča maluje. Následuje druhý výpal na vyšší teplotu než poprvé, ale finální podobu člověk vidí až za dva dny, kdy pec samovolně vychladne.“ Zdroj: archiv „Otevírání pece je můj nejoblíbenější okamžik,“ přidává se do diskuze Veronika, dcera keramičky, „člověk nikdy neví, jak to dopadne, jen doufá, že dobře. S mamkou se navzájem doplňujeme, každá přijde se zrnkem nápadu a vznikne nové dílo. Inspiraci bereme kolem sebe, hlavně v přírodě a mamka ve své hýčkané zahradě. Do vytvořené keramiky vkládáme pozitivní energii, kterou přes naše originální dílka chceme předat dál.“ Zdroj: archiv „V dnešní době není umění vyrobit, ale výrobky prodat. Keramiku si můžete koupit přímo v dílně ve Štramberku nebo nás najdete na trzích. Rády prodáváme v Rožnově na Zvonečkovém, Starodávném nebo Vánočním jarmarku. Tím, že neděláme na kvantitu, ale kvalitu, je každý kousek jiný, než ten předchozí. Snažím se nad výrobky přemýšlet, aby se lidem líbily, a odnesli si domů něco originálního. Naše výrobky se pyšní značkou „Beskydy originální produkt", kdy u výrobku je garantován jeho původ z Beskyd, kvalita a šetrnost k životnímu prostředí. Koupí naší keramiky zákazník podpoří nejen výrobce, ale také ekonomiku regionu,“ líčí paní Horecká. Zdroj: archiv „Mám pocit, že už jsme vyráběly a vyrábíme všechno možné - veškerou užitkovou keramiku, drobné dárkové předměty pro informační centra a městské úřady, výrobky se zimním a vánočním motivem, sportovní ceny, svatební dárky, keramiku k jubileu, krmítka pro ptáčky, květináče aj. Mým snem je vyrobit si něco zajímavého na zahradu, třeba větší žardiniéru na květiny nebo se nechat inspirovat našimi kočičkami a vytvořit nějaké kočičí dílo, plastiku. Nápadů je zatím hodně, jen času nějak málo,“ dodává Lenka. Zdroj: archiv Veronika vzpomíná, že dílna byla odmalička jejím druhým domovem. Přestože dnes vyučuje výtvarnou výchovu na ZŠ, každou volnou chvíli jezdí do dílny nejen relaxovat, ale také přiložit ruku k dílu. Snem mladé výtvarnice je zúčastnit se nějakého výměnného pobytu v zahraniční keramické dílně a získat nové zkušenosti, popřípadě uspořádat další společnou výstavu. Lenčiným snem je zase předat keramickou dílnu Verči, aby rodové řemeslo pokračovalo dál a nabralo nový vítr do plachet. A keramický sen obou? „Chtěly bychom pořádat keramické kurzy pro veřejnost i turisty, to by se nám líbilo,“ shodují se obě výtvarnice. Zdroj: archiv