Na dveře mnoha domácností s malými dětmi zaklepou už za pár dní čert s Mikulášem, aby postrašili malé zlobivce. Nejsou čerti a spol. dnešním dětem spíš pro smích? Na jaká strašidla skutečně věří a kdo má jejich respekt?

Martin Ecler, ředitel Muzea strašidel v Pelhřimově, se domnívá, že klasická strašidla známá z pohádek Němcové a Erbena z fantazie současných dětí ještě nezmizela. „Mám tři děti a ty se čertů, ježibaby nebo klekánice pořád bojí. Spiderman s mumií je zatím ještě nevytlačili a já věřím, že ani nevytlačí.“

Tradiční nadpřirozené bytosti jsou v nás hluboce zakořeněné

Tradiční nadpřirozené bytosti jsou v nás hluboce zakořeněné a jako genetická výbava se předávají z generace na generaci. Lidé, kteří pracují s dětmi, se shodují v tom, že nejlépe a nejspolehlivěji zabírá čert. Podoba této nadpřirozené bytosti se po staletí téměř nemění. To je důkazem toho, že není nutné překypovat morbidními detaily, aby si nadpřirozená postava získala respekt a uznání malých.

V dětském světě je možné úplně všechno. Až do zhruba osmi let věku mají děti jiné vnímání reality než dospělí, takže je přirozené, že v jejich světě žijí nadpřirozené bytosti stejně samozřejmě jako ty skutečné.

Generace rodičů a prarodičů prověřily, že tajemné bytosti mohou s výchovou částečně pomoci. Děti do strašidel transformují svůj strach ze školy, tmy, samoty, a proto bychom jim pohádkový svět neměli brát. Ovšem používat strašení jako přímý výchovný prostředek psychologové příliš nedoporučují. Podle PhDr. Šárky Gjuričové z Fakultní nemocnice v Motole nikdo nedokáže odhadnout, co to s dítětem udělá. Zdánlivě nevinné strašení může být příčinou úzkostného chování dítěte v běžných situacích, také může způsobit tik a jiné problémy. Radka Spilková, maminka dvouleté dcery a pětiletého syna, se k tomuto názoru přiklání: „Jako výchovnou metodu nechci strašení používat. Myslím, že je zbytečné, aby se děti při každé procházce kolem rybníka bály, že je stáhne do vody vodník.“

Není autorita jako autorita

Bytosti, jako je Mikuláš, nelze dávat do jednoho pytle s čaroději nebo vodníky, říkají ti, se kterými jsme na toto téma mluvili. „Mikuláš patří mezi tradiční bytosti symbolizující pozitivní kulturní hodnoty, s výchovou určitě může pomoci, ovšem i v jeho případě je důležitá rozumná míra,“ zdůrazňuje psycholožka Gjuričová.

Zdá se, že děti mají před nadpřirozenými bytostmi víceméně stejný respekt, jako mívaly minulé generace. Bát se v šesti letech čarodějnice s vodníkem k tomuto věku prostě patří.

„Mění se pouze to, že děti méně poslouchají a čtou pohádky, takže jejich představu strašidel ve velké míře ovlivňuje televize a film,“ říká Marie Mesanyová z Pedagogickopsychologické poradny v Praze.

Jak na čerta a jemu podobné

Říkejte pravdu. Neberte dětem jejich fantazii. Nepřesvědčujte je o tom, že tyto bytosti neexistují, než se samy začnou vyptávat. Poté jim řekněte pravdu, nevymýšlejte nic jiného.

Buďte chápaví. Pokud se dítě bojí, naznačte mu, že jeho strach chápete, že mu rozumíte a že mu pomůžete ho překonat. Má-li strach v noci, ujistěte ho, že strašidla jsou jenom ve snech, rozsviťte a chvíli si s ním o tom povídejte, můžete ho nechat také strašidlo namalovat. Pomáhá i malé světlo u postele, otevřené dveře nebo třeba vařečka připravená pod polštářem jako zbraň.

Se strašením opatrně. Trocha strašení v legraci občas neuškodí. Svou fantazii však zaměřte raději na hledání způsobu, jak dítěti pomoci strach překonávat. Strašidla nepoužívejte jako výchovný prostředek.

Mikuláše a čerta dětem neberte. Využijte příchod těchto nadpřirozených bytostí k tomu, aby se dítě do 5. prosince něco naučilo, na něco si dávalo pozor. Seznamte Mikuláše s „hříšky“ svého dítěte. Pokárání od majestátného pána s berlou je často účinnější než cokoliv jiného.

Setkání s Mikulášem a čertem. Zajistěte, aby bylo pro dítě „bezpečné“. Držte ho za ruku, v náručí, předem si domluvte, jak moc mají být tyto nadpřirozené postavy přísné. Pokud se dítě hodně bojí, do básniček nebo písniček ho nenuťte.

Vymyslete humorné rodinné strašidlo.

Může vám někdy pomoci.

Čeho se děti bojí

* do 1 roku - hlasitých zvuků, neznámých předmětů, odloučení od maminky

* ve 2 letech - neznámých hlasitých zvuků (vysavače, sirény, alarmu, bouřky), zvířat, tmavých místností, odloučení od obou rodičů

* ve 3 až 5 letech - masek, tmy, zvířat, odloučení od rodičů

* v 6 letech - nadpřirozených bytostí (čarodějnic, čertů), bouřky, blesku, spát nebo zůstat sám, odloučení od rodičů

* v 7 až 8 letech - nadpřirozených bytostí, tmy, úrazu, katastrofy (reálného nebezpečí, nukleární války)

* 9 až náctiletí - zkoušení ve škole, vysvědčení, úrazu, ošklivého fyzického vzhledu, sociálního nezačlenění, nepřijetí skupinou