Klíčový okamžik finále si uzmul pro sebe. Za bezbrankového stavu dostal od Tomáše Kundrátka nabito na levém kruhu a svojí pověstnou ranou z první zařídil pro Česko titul mistrů světa po dlouhých 14 letech. V euforii pak David Pastrňák padl na kolena, zatímco pražská aréna kolem něj explodovala nadšením.

„Myslel jsem, že se po gólu na kolena v životě nedostanu, ale ty emoce byly tak velké… Ani nevím, že v sobě tak velké emoce mám, abych takhle slavil gól,“ vyprávěl s úsměvem od ucha k uchu po utkání.

Češi nakonec porazili Švýcarsko po gólu do prázdné branky 2:0 a mohli slavit zisk zlatých medailí. „I čtvrtfinále bylo o jednom gólu. Se Švédy jsme prohrávali 0:1 a 1:2, což je strašně těžké, ale kluci vždycky měli odpověď. Měli jsme tady neskutečný tým a partu, kterou dali kluci dohromady. Přišel jsem do nového systému a k novému trenérovi, kterého jsem neznal, a trošku mi trvalo si na systém zvyknout. Jako všichni jsem mu ale věřil a podřídil jsem se. Góly sice ode mě nepřicházely, ale nad tím jsem vůbec nepřemýšlel,“ ohlédl se hvězdný útočník za turnajem.

„Jsem moc rád, že jsme to zvládli. Po mém příjezdu to pro mě i Zachiče (Pavla Zachu) udělali kluci strašně jednoduché, abychom mezi ně zapadli. Na zlatou medaili jsme dlouho čekali a nemohla přijít v lepší čas než u nás doma. Jak pro nás, tak pro fanoušky v hledišti, kteří vytvářeli neskutečnou atmosféru,“ prohlásil vyhlášený kanonýr.

Z tribuny ho podporovala i jeho maminka a partnerka s dcerou. Právě jim krátce po vítězství mával na tribunu. „Mával jsem celé rodině. Jsem tak šťastný, že jsem se jim mohl ukázat naživo, aby mě doma v Česku viděli na vlastní oči. Ani jsem nevěděl, kde sedí, tak jsem to jenom tipnul. A oni tam nakonec, podle mě, ani neseděli,“ smál se Pastrňák.

Střelecké i bodové sucho mohlo pramenit i z jeho zdravotního stavu. Po příletu o něm mluvit nechtěl, ale po finále prozradil před novináři pravdu. „Mám kyčel, uvidíme, jak to dopadne. Před mistrovstvím mi bylo řečeno, že určitě budu muset jít na operaci. Ale co tady se mnou předvedl pan profesor Kolář… Patří mu velký dík, takhle dobře jsem se necítil osm měsíců. Nevím, co má za magické ruce, ale fakt se mi už dlouho nebruslilo tak dobře jako na mistrovství,“ prozradil Pastrňák s tím, že operace je stále možnou variantou.

Ani to ale nemohlo v neděli večer zkazit největší české hvězdě mistrovskou radost. Vždyť ještě před sezonou říkal Pastrňák, že chce v ročníku vyhrát buď Stanley Cup, nebo mistrovství světa. Když s Bostonem vypadl z play-off NHL, okamžitě zamířil do Česka a zbytek už je jen historie.

„Řekl bych to teď zase stejně. Jsem moc rád, že jedno z toho vyšlo. Teď si to pořádně užiju a oslavím. Fakt jsem na tenhle tým strašně pyšný. Bylo neskutečné, jak jsme bojovali jeden za druhého. Navzájem jsme si všichni pomohli,“ ocenil Pastrňák.

Novináři před ním krátce po zápase zmínili i fotbalový Baník Ostrava, který si odpoledne zajistil postup do předkola Evropské konferenční ligy. „Baník v Konferenční lize, super! Sledoval jsem to, vím to. Dvě červené, 6:0. Výborně!“ smál se oblíbenec fanoušků s plechovkou piva v ruce.

Spolu se zbytkem týmu už ho po náročné sezoně čeká jen zasloužená oslava titulu mistrů světa. Česko na něj čekalo od roku 2010, kdy ho k nečekanému zlatu v Německu dovedl legendární Jaromír Jágr. Právě on před zápasem předvídal, že rozhodne Pastrňák.

„Zahlédl jsem to, ale moc jsem tomu nevěřil,“ smálo se bostonské eso, které už se po mediálních povinnostech nemohlo dočkat oslavy v kabině. „Užiju si to, oslavím to. Jsem strašně pyšný,“ zopakovala česká hvězda před odchodem do šatny.