Tak například v Tiché již podruhé zorganizovali dva mladí muži, s pomocí myslivců a pod záštitou obce, Nadační den, jehož celý výnos věnovali zařízení pro silně zdravotně postižené osoby. A lidi chodili a bavili se.

Včelaři v Příboře zase uspořádali akci, při níž sice prodávali med a různé perníčky, či guláš, ale hlavně jim šlo o to, aby se lidi pobavili a také se seznámili s včelařinou, která již leckde umírá na úbytě. A lidí přišlo skutečně dost.

Do třetice je možno jmenovat vícežánrový kulturní festival v Odrách. Jeho organizátor vybíral symbolické vstupné, které by sotva pokrylo náklady třeba jen na dopravu kapel a dalších účinkujících. Šlo mu hlavně o to, přiblížit lidem neotřelou muziku, poezii, fotografii či kresbu. Ti, co přišli, se bavili náramně. A o to šlo.

Možná se teď čtenář ptá, cože chce vlastně autor říci. Snad jen to, že u všech tří akcí bylo vše jaksi přirozené a byla z nich cítit chuť něco dělat – bez kulturních referentů, ředitelů či jak se všichni tito funkcionáři nazývají. A taky - bez čárek za splnění úkolu. Oni prostě jenom chtěli.