Postřeh Ivana Pavelka

Bude totiž záležet na tom, zda jejich město domov převezme, či nikoliv. Kraj se totiž nechal slyšet, že když mu domov zůstane na krku, naloží s ním, jak uzná on za vhodné. Nezruší jej. To ne. Ale třeba do něj umístí klienty, kteří potřebují stálou péči, a na ty „normální“ klienty, kteří jsou soběstační, jaksi nezbude místo. Pokud budou jako zřizovatelé města, dá se očekávat, že vyjdou vstříc právě svým obyvatelům. A teď mohou zaznít otázky: „Tak v čem je problém? Proč města s převzetím váhají?“ Odpověď je nasnadě. Veškeré investice do oprav a podobně budou později muset hradit právě města jako zřizovatelé. A ještě jedno riziko tady je. Jsme totiž v Česku. A tak se klidně může stát, že pár let poté, co města převezmou domovy se všemi závazky, ministerstvo oznámí: „Je málo peněz a už nezbývá ani na mzdy, které bychom měli platit my. Nějak to musíte vyřešit sami.“ Že to je utopie? Proč? Nepřispívají snad už nyní města na provoz policie?